20 C 48/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 17 212,08 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným byla uzavřena dne 13. 2. 2018 Smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému prostředky ve výši 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s jistinou i poplatek v celkové výši 23 139 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 910 Kč, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splacení smlouvy ve výši 6 308 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splacení ve výši 8 921 Kč. Žalovaný se zavázal splatit jistinu a poplatek v 24 měsíčních splátkách po 1 965 Kč, kdy poslední splátka měla připadnout na 13. 2. 2020. Žalovaný však poslední splátku uhradil dne 21. 5. 2019, poté splácet přestal. Ke dni 24. 9. 2019 činily dlužná jistina 12 648,93 Kč a dlužné poplatky 12 454,55 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, úročí se jistina ve výši 11 051,74 Kč od 14. 2. 2020 tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tedy pro úhradu celého úvěru) úrokem ve výši 29 % ročně. Na základě smlouvy ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným s účinností ke dni 5. 1. 2021 postoupena na žalobkyni z jejího právního předchůdce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Za období od postoupení pohledávky bylo žalovaným uhrazeno 3 000 Kč. Žalobkyně tak uplatňuje zaplacení částky 17 212,08 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 11 051,74 Kč a z dlužných poplatků ve výši 6 160,34 Kč, dále uplatňuje kapitalizovaný úrok ve výši 2 750,96 Kč (29 % ročně z 11 051,74 Kč od 14. 2. 2020 do 18. 12. 2020), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 311,95 Kč (10 % ročně z 11 051,74 Kč od 24. 10. 2019 do 18. 12. 2020), úrok 29 % ročně z dlužné částky 11 051,74 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky 11 051,74 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Soud ve věci na základě provedených důkazů zjistil následující skutečnosti. 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 2. 2018 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, že výše půjčky činila 24 000 Kč, že poplatek byl stanoven v částce 23 139 Kč, přičemž zahrnoval úrok ve výši 7 910 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splacení smlouvy ve výši 6 308 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splacení ve výši 8 921 Kč, že žalovaný měl vše splácet v 24 měsíčních splátkách ve výši 1 965 Kč, že zápůjční úrokovou sazbu si strany sjednaly ve výši 29 % ročně. 6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 13. 2. 2018 soud zjistil, že žalovaný sdělil právnímu předchůdci žalobkyně, že pracuje jako picař ve společnosti [anonymizováno] s.r.o. a jeho čistý měsíční příjem činí 23 463 Kč. Žalovaný dále uvedl, že jeho odhadované měsíční výdaje činí 9 120 Kč. Žalovaný předložil právním předchůdci žalobkyně pracovní smlouvu ze dne 26. 5. 2016 a 3 výpisy z bankovního účtu. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, jak vyplývá z oznámení ze dne 6. 1. 2021. 8. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 19. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 24 926,66 Kč. Výzva byla žalovanému zaslána, jak vyplývá z podacího lístku ze dne 20. 10. 2021. 9. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu ve věci. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 24 000 Kč. Žalovaný měl spolu s poplatky ve výši 23 139 Kč hradit celkem 47 139 Kč formou 24 měsíčních splátek. Žalovaný se dostal do prodlení a následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 10. Po právní stránce byla věc soudem posouzena podle dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ust. § 2390 a násl. o. z. uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 24 000 Kč. Žalovaný, který se zavázal uhradit právním předchůdci žalobkyně zpět částku ve výši 47 139 Kč (poskytnutá půjčka 24 000 Kč + poplatek ve výši 23 139 Kč) formou 24 měsíčních splátek, tuto svoji povinnost však nesplnil. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil, že celkovou dlužnou částku ve výši 17 212,08 Kč uhradil, popř. že závazek zanikl jiným způsobem. To neučinil, soud proto s ohledem na výše uvedené žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle ust. § 1879 a násl. o. z. postoupena, vyhověl, včetně nároku na úroky ve sjednané výši 29 % ročně a na úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 212,08 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.