4 C 2/2022-51 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 154 Kč s příslušenstvím jako dlužného pojistného, které byla žalovaná povinna platit právnímu předchůdci žalobkyně – společnosti [právnická osoba] na základě pojistné smlouvy [anonymizována dvě slova] [číslo] Počátek pojištění byl sjednán na [datum], pojistné činilo 505 Kč ročně. K zániku pojistné smlouvy došlo [datum], za dobu trvání pojistného vztahu vznikl žalované dluh na pojistném ve výši 154 Kč. Spolu s dlužným pojistným ve výši 154 Kč žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. 2. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 154 Kč s příslušenstvím jako dlužného pojistného, které byla žalovaná povinna platit právnímu předchůdci žalobkyně – společnosti [právnická osoba] na základě pojistné smlouvy [anonymizována dvě slova] [číslo] Počátek pojištění byl sjednán na [datum], pojistné činilo 505 Kč ročně. K zániku pojistné smlouvy došlo [datum], za dobu trvání pojistného vztahu vznikl žalované dluh na pojistném ve výši 154 Kč. Spolu s dlužným pojistným ve výši 154 Kč žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu ve lhůtě 10 dnů, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek v souladu s § 101 odst. 4 o.s.ř. a § 115a o.s.ř. Ani jeden z účastníků se v tomto směru nevyjádřil, soud má proto za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a rozhodl věc bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 5. Soud po zhodnocení všech listinných důkazů nacházejících se ve spise dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Závazek žalované platit žalobkyni roční pojistné ve sjednané výši 505 Kč, s počátkem pojištění dne [datum], prokázala žalobkyně pojistnou smlouvou [číslo] ze dne [datum], Certifikátem o uzavření pojistné smlouvy a Informacemi o výši pojistného. Zánik pojištění a výši dlužného pojistného žalobkyně prokázala oznámením o zániku pojištění ze dne [datum], přehledem předpisů a plateb pojistného a upomínkou ze dne [datum] včetně dodejky. Závazek žalované platit žalobkyni roční pojistné ve sjednané výši 505 Kč, s počátkem pojištění dne [datum], prokázala žalobkyně pojistnou smlouvou [číslo] ze dne [datum], Certifikátem o uzavření pojistné smlouvy a Informacemi o výši pojistného. Zánik pojištění a výši dlužného pojistného žalobkyně prokázala oznámením o zániku pojištění ze dne [datum] a upomínkou ze dne [datum] včetně dodejky. Postoupení pohledávky z těchto pojistných smluv na žalobkyni prokázala žalobkyně [příjmení] o postoupení pohledávky ze dne [datum] a [datum]. Žalovaná na svou obranu v řízení nic netvrdila a tudíž ani neprokázala, že by předmětné smlouvy neuzavřela nebo že by pojistné řádně platila. 6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byly uzavřeny pojistné smlouvy dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kterými se pojistitel zavazuje poskytnout pojistníkovi pojistné plnění a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2782 a § 2783 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Toto právo vzniká dnem uzavření smlouvy, není-li ujednáno jinak, a je splatné dnem počátku pojištění. Pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Na žalujícím účastníkovi přitom bylo, aby prokázal vznik pojistně-právního vztahu, rozsah dohodnutého pojistného a naopak žalovaná, aby se ubránila, musela by tvrdit a samozřejmě i prokazovat, že dohodnuté pojistné v určeném období uhradila, popř. že pojistně-právní vztah již v uvedeném období netrval. To však neučinila a soud proto žalobě vyhověl. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého závazku v souladu s § 1968 o. z., uložil jí soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Zároveň soud uložil žalované uhradit žalobkyni náklady spojené s uplatněním každé ze dvou uplatněných pohledávek po 1.200 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky na žalobkyni soud posoudil dle § 1879 a násl. o. z. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na zaplacení dlužného pojistného), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t.