5 C 15/2022-14 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 696 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené platby za odběr elektřiny vycházející ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené stranami dne 18. 8. 2020 Smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa č. [číslo] na adrese [adresa žalovaného], byt [číslo] patro a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a platit za ni sjednanou cenu. Žalovaný svoji smluvní povinnost porušil, když za období od 18. 8. 2020 do 4. 3. 2021 neuhradil ve lhůtě splatnosti vyúčtování spotřeby elektřiny vystavená žalobkyní. Dne 8. 3. 2021 spolu strany uzavřeny Dohodu o splátkách a uznání dluhu, kterou žalovaný nedodržel, když neuhradil byť jen jedinou splátku. Žalovaný žalobkyni na svém dluhu neuhradil ničeho ani následně k předžalobní upomínce ze dne 13. 10. 2021. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nesplněním svého peněžitého dluhu dostal do prodlení, uplatnila žalobkyně také nárok na úhradu úroku z prodlení, a to od 23. 3. 2021, dne následujícího po datu splatnosti nejmladší faktury, do zaplacení. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Smlouvou ze dne 18. 8. 2020, označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. SoSSE/773995, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit distribuci elektřiny a související služby žalovanému do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa žalovaného], byt [číslo] patro. Žalovaný se oproti tomu zavázal hradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Svoji povinnost žalovaný porušil, když na spotřebu elektřiny vyúčtovanou žalobkyní fakturou [číslo] s datem splatnosti 1. 2. 2021, ve výši 10 857 Kč a fakturou [číslo] s datem splatnosti 22. 3. 2021, ve výši 3 839 Kč, uhradil pouze 3 000 Kč. Svůj dluh u žalobkyně ve výši 11 696 Kč žalovaný uznal v Dohodě o splátkách a uznání dluhu ze dne 8. 3. 2021 O zaplacení spotřeby elektřiny byl žalovaný žalobkyní opakovaně upomínán, naposledy Výzvou k plnění ze dne 13. 10. 2021. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 7. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 9. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k následujícímu: Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy a obchodních podmínek žalobkyně, když žalobkyni řádně a včas neuhradit vyúčtované ceny dodávek elektřiny. Svůj dluh žalovaný u žalobkyně písemně uznal v Dohodě o splátkách a uznání dluhu ze dne 8. 3. 2021 ve smyslu § 2053 o. z. Žalobkyni vedle práva na zaplacení neuhrazených platby za odběr elektřiny, vzniklo i právo požadovat po žalovaném rovněž zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti nejmladší z vystavených faktur. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč, představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, podání žaloby), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 14. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.