5 C 16/2022-12 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 424,91 Kč s příslušenstvím a náklady spojenými s uplatněním pohledávky. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazenou kupní cenu za zboží. Na základě objednávky žalované s ní žalobkyně dne 22. 10. 2020 uzavřela kupní smlouvu, kterou se zavázala žalované dodat objednané zboží a žalovaná se oproti tomu zavázala zboží odebrat a uhradit za něj žalobkyni kupní cenu. Žalobkyně zboží žalované dne 23. 10. 2020 řádně dodala. Žalovaná ač zboží přezvala, neuhradila za něj kupní cenu, kterou jí žalobkyně vyúčtovala k úhradě fakturou [číslo] ze dne 23. 10. 2020, splatnou 2. 11. 2020 na částku 3 424,91 Kč. Žalovaná ničeho nezaplatila ani k předžalobní upomínce ze dne 3. 2. 2021. 2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila. 3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině částky 10 000 Kč. Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci práva odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (Závazná objednávka [číslo] Potvrzení zakázky [číslo] ze dne 22. 10. 2020, Dodací list [číslo] ze dne 22. 10. 2020, Potvrzení o doručení zásilky ze dne 23. 10. 200, Daňový doklad [číslo] ze dne 23. 10. 2020, Předžalobní upomínka ze dne 3. 2. 2021 včetně vrácené obálky) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Na základě závazné objednávky žalované [číslo] kterou žalobkyně dne 22. 10. 2020 potvrdila, spolu účastníci dne 22. 10. 2020 uzavřeli kupní smlouvu ke zboží Optil Monochromton 9004 a Optil 35/5l. Žalobkyně objednávku zpracovala a ještě téhož dne 22. 10. 2020 ji žalované dodala. Žalovaná dle potvrzení o doručení zásilky ze dne 23. 10. 2020 zboží převzala. Za účelem úhrady kupní ceny zboží vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] ze dne 23. 10. 2020, splatnou 2. 11. 2020 na částku 3 424,91 Kč. Žalovaná ve lhůtě splatnosti ničeho na kupní ceně zboží neuhradila a to ani k předžalobní výzvě ze dne 3. 2. 2021, která jí byla dne 4. 2. 2021 zaslána. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku již, byť z části, zaplatila. Vzhledem k výše uvedenému závěru o skutkovém stavu je zřejmé, že soud z předložených listinných důkazů zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej popsala žalobkyně v žalobě. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Smlouvu uzavřenou mezi účastníky soud hodnotí jako platně uzavřenou kupní smlouvu podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, přičemž z § 2079 o. z. také vyplývá nárok žalobkyně na úhradu kupní ceny, která je předmětem této žaloby. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení a ve smyslu § 1968 o. z., je povinna zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky žalobkyně. Současně je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 424,91 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč. 9. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právní zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.