CS · EN DE FR brzy

5 C 200/2021-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

ECLI: ECLI:CZ:OSPH03:2022:5.C.200.2021.1
Datum: 2022-04-12
Předmět: 12 994 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7
["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 12 994 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 1970 (89/2012 Sb.), § 1968 (89/2012 Sb.), § 2991 (89/2012 Sb.), § 149 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 994 Kč s příslušenstvím a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení, kterého se žalovanému dostalo, když žalobkyně dne 14. 9. 2021 nedopatřením poukázala na jeho bankovní účet částku ve výši 12 994 Kč, aniž by k tomu byl dán jakýkoliv právní důvod. K obohacení žalovaného tak došlo nejpozději dne 15. 9. 2021. Žalovaný si této skutečnosti byl vědom, neboť žalobkyně ho k vrácení předmětné částky několikrát telefonicky vyzývala, poprvé dne 15. 9. 2021. Žalovaný vždy ústně slíbil, že částku žalobkyni poukáže zpět, avšak k samotnému vrácení nikdy nedošlo. Žalovaný na poukázané částce žalobkyni ničeho nevrátil ani k následné předžalobní upomínce ze dne 30. 11. 2021. Žalobkyně uplatnila i nárok na příslušenství tvořené zákonným úrokem z prodlení, a to od 16. 9. 2021, dne následujícího po první výzvě žalovanému k vrácení peněžních prostředků. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Usnesením č. j. 5 C 200/2021-13 ze dne 7. 3. 2022 a následně i při ústním jednání, které se ve věci konalo dne 12. 4. 2022, byla žalobkyně vyzvána, aby k podané žalobě předložila listiny nebo označila důkazy dokládající skutečnost, že žalovaného k vrácení částky 12 994 Kč vyzvala právě dne 15. 9. 2021 a současně, aby předložila soudu řádný výpis ze svého účtu, dokládající převod částky 12 994 Kč na účet žalovaného. 4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění: 5. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku žalovaného ze dne 8. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný je podnikatelem s živnostenským oprávněním. 6. Z dokladu o odeslání platby a současně z potvrzení o provedené platbě ze dne 8. 3. 2022 a z faktury pro neplátce daně soud zjistil, že žalobkyně dne 14. 9. 2021 poukázala ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného částku ve výši 12 994 Kč. 7. Z SMS komunikace soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím této formy komunikace žalovaného několikrát vyzvala k vrácení chybně zaslané částky na jeho bankovní účet, poprvé dne 29. 9. 2021, a žalovaný sliboval její vrácení. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 11. 2021 včetně kopie vrácené obálky soud zjistil, že žalobkyně dne 30. 11. 2021 vyzvala žalovaného před podáním žaloby k vrácení částky ve výši 12 994 Kč, kterou nedopatřením zaslala na jeho bankovní účet a to ve lhůtě do 10. 12. 2021. 9. O pravosti a pravdivosti shora uvedených provedených důkazů, které dohromady vytváří propojený celek událostí, soud neměl důvod pochybovat, přičemž pro svá zjištění vyčerpal veškeré navržené a současně i provedené důkazy. 10. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: 11. Žalobkyně dne 14. 9. 2021 nedopatřením poukázala ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného částku ve výši 12 994 Kč. Žalovanému se tak v této výši dostalo majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu, které ani po několika výzvách, včetně té před podáním žaloby, žalobkyni nevrátil. Poprvé byl žalovaný k vrácení poukázaných finančních prostředků vyzván dne 29. 9. 2021. 12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle § 2291 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 konstatoval, že:„ bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.“ 17. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 20. Jednáním žalobkyně spočívajícím v poukázání částky ve výši 12 994 Kč dne 14. 9. 2021 na bankovní účet žalovaného, a to nedopatřením, došlo k naplnění znaků bezdůvodného obohacení předvídaného v § 2991 o. z., neboť žalovanému se tak dostalo na úkor žalobkyně majetkového prospěchu bez právního důvodu. Zákonná úprava obsažená v § 2291 odst. 1 o. z. současně takto obohacenému ukládá, aby ochuzenému vydal, oč se obohatil. Jinak řečeno v daném případě, aby žalovaný nastalé uvedl v předešlý stav tím, že žalobkyni vrátí poukázané finanční prostředky ve výši 12 994 Kč, a proto rozhodl soud tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 21. Žalobkyni vedle práva na zaplacení částky ve výši 12 994 Kč, vzniklo i právo požadovat po žalovaném rovněž zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v souladu se shora citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky bez zbytečného odkladu poté, co byl k vydání bezdůvodného obohacení žalovaný vyzván. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala první výzvu k vrácení poukázaných finančních prostředků ke dni 29. 9. 2021, rozhodl soud o jejím nároku na příslušenství pohledávky tvořené zákonným úrokem z prodlení tak, jak uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. 22. K nároku žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč soud uvádí, že tyto v daném případě přiznat nelze. Soud je přesvědčen, že může žalovaného k jejich úhradě zavázat jen v případě, kdy jde o vzájemný závazek podnikatelů v tom smyslu, že obě dvě strany v daném závazku jako podnikatelé vystupují. Soud však dospěl k závěru, že žalovaný, ač podnikatel, v tomto případě jako podnikatel nevystupoval. Samotná existence živnostenského oprávnění bez souvislosti k závazku účastníků nemůže jít k tíží žalovaného, a proto rozhodl tak, že tuto část žalobního nároku ve výroku II. rozsudku zamítl. 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 292,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 994 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby a účast u jednání konaného dne 12. 4. 2022), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 680 Kč ve výši 1 612,80 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. 24. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Citovaná ustanovení

§ 1958 (89/2012 Sb.)§ 1968 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2291 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 563 (89/2012 Sb.)§ 137 (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.