5 C 347/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 414 Kč spolu s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení neměla žalovaná v období od 4. 12. 2020 do 20. 6. 2021 stran vozidla [registrační značka], VIN: Z [bankovní účet] sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv byla v daném období vedena jako jeho vlastník/provozovatel a vozidlo bylo současně v registru silničních vozidel evidováno jako provozované. V důsledků této skutečnosti byla žalovaná povinna uhradit příspěvek do garančního fondu žalobkyně, jehož výše byla vypočtena násobkem zákonné denní sazby a počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uhrazeno. Žalovaná byla k úhradě příspěvku žalobkyní několikrát bezvýsledně vyzývána. Vedle neuhrazeného příspěvku ve výši 17 114 Kč uplatnila žalobkyně také nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaná na svém dluhu neuhradila ničeho ani k následné předžalobní upomínce žalobkyně ze dne 13. 4. 2022. 2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila. 3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal. 4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění: 5. Z údajů žalobkyně z RSV ve spojení s kupní smlouvou ze dne 28. 6. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná je s platností od 28. 6. 2018 vlastníkem a současně i provozovatelem vozidla [registrační značka]. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 2. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalované ve lhůtě 60 dnů od doručení úhradu příspěvku ve výši 17 114 Kč z důvodu, že vlastnila/provozovala vozidlo [registrační značka], přičemž v období od 4. 12. 2020 do 20. 6. 2021 neměla uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 9. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla opětovně vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně dne 9. 3. 2022. Z Předžalobní upomínky ze dne 13. 4. 2022 včetně podacího archu a sledování zásilky bylo zjištěno, že žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána i před samotným podáním žaloby. 6. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: 7. Žalobkyně je Česká kancelář pojistitelů, které podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.), náleží příspěvek za každý den porušení povinnosti spočívající mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen„ povinné ručení“ po celou dobu registrace vozidla v registru vozidel. Vozidlo s [registrační značka], ač evidováno jako provozované, nemělo za období od 4. 12. 2020 do 20. 6. 2021 uhrazené povinné ručení. Vlastníkem/provozovatelem vozidla byla v daném období dle údajů žalobkyně z RSV ve spojení s kupní smlouvou ze dne 28. 6. 2018 žalovaná. Příspěvek do garančního fondu žalobkyně v celkové výši 17 114 Kč žalovaná, ač vyzývána, neuhradila. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku již, byť z části, zaplatila. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (rozuměno žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce druhého, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Z třetího odstavce vyplývá, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 10. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 11. Ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. stanoví výši denní sazby příspěvku a ustanovené § 2a předmětné vyhlášky upravuje nárok žalobkyně na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. 12. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 15. Žalovaná byla vlastníkem/provozovatelem vozidla s [registrační značka], a proto byla také povinna stran něj hradit povinné ručení, jak vyplývá z § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. Jelikož žalovaná tuto povinnost za období od 4. 12. 2020 do 20. 6. 2021 nesplnila, ač bylo vozidlo v dané době evidováno jako provozované, založila podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok žalobkyně na úhradu příspěvku do jejího garančního fondu ve výši vyplývající z § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně přitom k určení její osoby jako povinné k úhradě příspěvku postupovala v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. 16. Žalobkyni vedle práva na zaplacení příspěvku, vzniklo dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. i právo požadovat po žalované rovněž náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč a zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté žalované k úhradě příspěvku ve Výzvě k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP. 17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř a zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek (800 Kč) a náklady zastoupení advokátkou, které náleží mimosmluvní odměna stanovená dle § 7 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen AT) za 3 úkony právní služby v plné výši po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 AT za shora uvedené úkony právní služby po 100 Kč a náhrada za DPH 21 % ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle § 14b AT, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touže žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, požadované peněžité plnění nepřevyšovalo 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. 18. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám právní zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.