6 C 454/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od [datum] s tím, že k jejímu uzavření došlo včasnou úhradou první splátky pojistného ve výši 2 218 Kč. Měsíční pojistné bylo sjednáno ve výši 2 218 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaslal údaje o stavu tachometru a snímek tachometru, který má sloužit k ověření, že splnil podmínky stanovené v pojistné smlouvě, tedy že výše sjednaného pojistného odpovídá počtu ujetých km, bylo žalovanému v souladu s pojistnou smlouvou zpětně k počátku pojištění navýšeno měsíční pojistné na částku 2 753 Kč a doúčtován rozdíl za dobu od 19. 5. 2021 do 10. 9. 2021 ve výši 2 140 Kč, rozložený do měsíčních splátek po 535 Kč. Žalovaný ani přes upomínku žalobkyně dohodnuté splátky řádně a včas nehradil. Upomínkou byl žalovaný upozorněn na evidovaný nedoplatek pojistného, jehož úhrada byla požadována nejpozději do dne 10. 9. 2021. Jelikož žalovaný dlužnou částku pojistného nevyrovnal, došlo dne 10. 9. 2021 k zániku pojištění. Ke dni zániku pojistné smlouvy byla dlužná částka vyčíslena na 8 045 Kč. Vzhledem k tomu, že vztah z pojistné smlouvy zanikl ke dni 10. 9. 2021, tedy dříve než stačil uplynout konec doby pojištění stanovený pojistné smlouvě, je výše poslední splátky v souladu s ust. § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla”) určena poměrně ke zkrácené délce trvání smlouvy do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo. Žalovaný i přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 7. 2022 ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky řízení podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podáním ze dne 11. 11. 2022 souhlasila, žalovaný se pak ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud na základě předložených listin učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu věci: 6. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum], když žalovaný ve lhůtě stanovené v nabídce žalobkyně na uzavření pojistné smlouvy uhradil dne [datum] první platbu pojistného ve výši 2 218 Kč. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód] a další doplňková pojištění. Lhůtní (měsíční) pojistné bylo sjednáno ve výši 2 218 Kč při ročním nájezdu km 15 001 – 20 000 Kč (viz Pojistná smlouva [číslo] Výpis z účtu ze dne [datum]). Dle bodu 2.3 Podmínek pojištění byl žalovaný povinen dodat žalobkyni snímek tachometru v elektronické podobě s tím, že pokud tak neučiní, je žalobkyně oprávněna navýšit pojistné na cenu odpovídající nájezdu sazbě nad 25 000 Km, a to i zpětně (viz Podmínky pojištní). Žalobkyně u výše uvedené pojistné smlouvy zaznamenala dne [datum], že žalovaný nesdělil stav tachometru a ani nedoložil jeho snímek (viz Interní e-mail žalobkyně ze dne [datum]). Žalobkyně proto navýšila měsíční splátku pojistného od počátku pojištění z částky 2 218 Kč na částku 2 753 Kč, rozloženou do měsíčních splátek po 535 Kč (viz Předpis plateb). Dopisem ze dne 21. 7. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku ve výši 4 486 Kč ve lhůtě do 9. 9. 2021. Současně jej upozornila, že nebude-li uvedená částka uhrazena do uvedeného data, pojištění zanikne následující den po uvedeném datu (viz Dopis žalobkyně ze dne 21. 7. 2021). Žalovaný nedoplatek neuhradil, pročež došlo ke dni 10. 9. 2021 k zániku pojistné smlouvy, o čemž byl žalovaný informován dopisem žalobkyně ze dne 20. 9. 2011 (viz Dopis žalobkyně ze dne 20. 9. 2021). Žalovaná částka se dle přehledu předepsaných a došlých plateb skládá z částky 8 045 Kč představující rozdíl mezi předepsanými platbami za období od 19. 5. 2021 do 10. 9. 2021 celkem ve výši 10 213 Kč a přijatou platbou ve výši 2 218 Kč a dále je uvedená částka tvořena náklady za zaslanou upomínku ve výši 50 Kč (viz Předpis plateb). K úhradě dlužné částky byl žalovaný posléze vyzván též dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 7. 2022, žalovaný však ani na tuto výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil (viz Předalobní upomínka ze dne 21. 7. 2022, potvrzení o dodání). 7. Soud na daný případ aplikoval ustanovení § 3, § 12 odst. 1 písm. e/, 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdy žalovaný uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu, na jejímž základě se zavázal platit žalobkyni za poskytnuté pojišťovací služby sjednané pojistné splatné měsíčně. Jelikož žalovaný porušil smlouvu tím, že neuhradil žalobkyni i přes výzvu k úhradě dlužné pojistné ve lhůtě do 9. 9. 2021, pročež pojištění ke dni 10. 9. 2021 zaniklo, je proto povinen zaplatit žalobkyni pojistné za dobu trvání pojištění. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že pojistné za uvedené období uhradil nebo že pojistně-právní vztahu v uvedeném období již mezi účastníky řízení netrval, to však neučinil, soud proto rozhodl ve smyslu žaloby tak, že této zcela vyhověl. 8. Jelikož byl žalovaný s plněním peněžité pohledávky v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle ustanovení § 1970 o.z. rovněž požadovaný úrok z prodlení, jehož výše je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 045 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. Pro úplnost soud dodává, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za právní úkon spočívající v sepisu vyjádření ze dne 11. 11. 2022, neboť bylo na žalobkyni, aby veškeré rozhodné skutečnosti uvedla již v samotné žalobě. 11. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu pohledávky týkající se pojistného, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pojistného lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b advokátního tarifu. 12. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.