6 C 471/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 1 788 Kč a bylo splatné ročně. Žalovaný dluží žalobkyni za období od 16. 7. 2021 do 5. 10. 2021, kdy došlo k zániku pojištění, částku výši 1 580 Kč sestávající se z dlužného pojistného a nákladů na upomínání a vymáhání dlužného pojistného. Žalovaný i přes výzvu právního zástupce žalobkyně na svůj dluh doposud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky řízení podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podáním ze dne 11. 11. 2022 souhlasila, žalovaný se pak ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud na základě předložených listin učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu věci: 6. Mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum]. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód]. Lhůtní (roční) pojistné bylo sjednáno ve výši 1 788 Kč (viz Pojistná smlouva pro [anonymizováno] [číslo]). Tuto povinnost žalovaný i přes výzvu k zaplacení ze dne 2. 9. 2020, 30. 8. 2021 porušil, když neuhradil žalobkyni dlužné pojistné, pročež došlo uplynutím dne 4. 10. 2021 ve 24:00 hod. k zániku pojištění. K datu zániku pojištění činilo dlužné pojistné 980 Kč a náklady související s vymáhání dlužného pojistného 600 Kč (viz Upomínka k zaplacení dlužného pojistného ze dne 2. 9. 2020 včetně doručenky, ze dne 14. 12. 2020 včetně doručenky, ze dne 30. 8. 2021 včetně doručenky, Zánik pojištění ze dne 8. 10. 2021, Sazebník nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění účinného od 3. 6. 2019, Přehled inkasní bilance). K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 17. 2. 2022, která byla předána k poštovní přepravě téhož dne (viz Předžalobní upomínka ze dne 17. 2. 2022, poštovní podací arch). 7. Soud na daný případ aplikoval ustanovení § 3, § 12 odst. 1 písm. e/, 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdy žalovaný uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu, na jejímž základě se zavázal platit žalobkyni za poskytnuté pojišťovací služby sjednané pojistné splatné ročně. Jelikož žalovaný porušil smlouvu tím, že neuhradil žalobkyni i přes výzvu k úhradě dlužné pojistné, pročež pojištění uplynutím dne 4. 10. 2022 zaniklo, je proto povinen zaplatit žalobkyni pojistné za dobu trvání pojištění. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že pojistné za uvedené období uhradil nebo že pojistně-právní vztah v uvedeném období již mezi účastníky řízení netrval, to však neučinil, soud proto rozhodl ve smyslu žaloby tak, že této zcela vyhověl. 8. Jelikož byl žalovaný s plněním peněžité pohledávky v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle ustanovení § 1970 o.z. rovněž požadovaný úrok z prodlení, jehož výše je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu pohledávky týkající se pojistného, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pojistného lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b advokátního tarifu. 11. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.