6 C 73/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 5 221 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo [druh pojištění] (dále jen„ Smlouva“), a to s počátkem pojištění ke dni 10. 4. 2019. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 4 094 Kč s čtvrtletní splatností. Pojištění ke dni 15. 1. 2021 z důvodu neplacení pojistného zaniklo. Žalobkyně po žalované požaduje dlužné pojistné za období od 10. 10. 2020 do 22. 2. 2021 a dále poplatek v celkové výši 900 Kč za vyhotovení a odeslání upomínek. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku ze dne 13. 5. 2021 ničeho neuhradila. 2. Vedle žalované částky požaduje žalobkyně také zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 421 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 1. 2022. 3. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy, jejímž předmětem bylo [druh pojištění]. Žalovaná se Smlouvou zavázala platit žalobkyni pojistné ve výši 4 094 Kč, pojistné období bylo stanoveno v délce čtvrtletní (viz Pojistná smlouva [číslo]). Tuto povinnost žalovaná porušila, pročež došlo dne 15. 1. 2021 k zániku pojištění (viz Ukončení pojistné smlouvy ze dne 27. 1. 2021). Žalovaná neuhradila pojistné za období od 10. 10. 2020 do 22. 1. 2021 ve výši 4 321 Kč, náklady za vymáhání činily částku 900 Kč Celkem tedy žalovaná žalobkyni dluží částku 5 221 Kč (viz Přehled inkasní bilance pojistné smlouvy ze dne 16. 7. 2021, Sazebník nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností od 1. 7. 2019). Dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena ani přes opakovanou výzvu k zaplacení (viz Upomínka ze dne 23. 11. 2020, Upomínka ze dne 24. 2. 2020, Upomínka ze dne 24. 8. 2020, Ukončení pojistné smlouvy ze dne 27. 1. 2021, Pokus o smír ze dne 22. 2. 2021, Předžalobní upomínka ze dne 13. 5. 2021). 7. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Dle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Dle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva, na základě které vznikla žalobkyni povinnost poskytnout žalované sjednané pojištění a žalované povinnost platit sjednané pojistné. Žalovaná neplnila svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné řádně a včas, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, když žalobkyni nezaplatila pojistné za období od 10. 10. 2020 do 22. 2. 2021, a to ani přes opakované upomínky k zaplacení. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že dlužnou částku uhradila, to však neučinila. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku řádně a včas neuhradila, ocitla se s jejím zaplacením v prodlení, soud proto přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 5 221 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek týkající se pojistného, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pojistného lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b advokátního tarifu.