7 C 343/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku ve výši 8 829,70 Kč. Tvrdila, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo]. Na základě této smlouvy dodávala žalobkyně do sjednaného odběrného místa elektřinu a žalovaná byla povinna jí dodanou elektřinu uhradit. [příjmení] elektřiny za dobu od [datum] do [datum] byla vyúčtována fakturou [číslo] na částku 8 829,70 Kč splatnou dne [datum]. Žalovaná dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovanou podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že účastníci řízení dne [datum] uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které vznikl žalobkyni závazek dodávat žalované elektřinu a žalované vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas uhradit. V období od [datum] do [datum] dodala žalobkyně žalované elektřinu za cenu 8 829,70 Kč, kterou vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne [datum]. Žalovaná však ničeho neuhradila ani přes předžalobní výzvu zaslanou právním zástupcem žalobkyně dne [datum]. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Jde-li o dodávky elektřiny, pak v tomto případě byla věc posouzena podle ust. § 50 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které vzniklo žalobkyni právo na zaplacení dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalované povinnost dohodnutou cenu odebrané elektřiny zaplatit. Žalobkyně prokázala, že si vůči žalované své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaná však za dodanou elektřinu neuhradila vyúčtovanou kupní cenu. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku ve výši 8 829,70 Kč za dodanou elektřinu uhradila, to však neučinila. Soud proto s ohledem na uvedené žalobě v této části jako důvodné vyhověl. Nezaplacením cen odebrané elektřiny se žalovaná zároveň dostala do prodlení s placením žalovaných závazků a žalobkyni tak vůči ní vznikl nárok požadovat vedle nedoplatků ceny za odebrané komodity také úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 829,70 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Soudu je přitom z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudů desítky pohledávek týkající se dodávky elektřiny, popř. plynu, přičemž právě řízení o nároku na úhradu těchto komodit lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, ve kterých jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného a je zde i minimální skutková individualizace, přičemž opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b citované vyhlášky.