7 C 433/2021-31 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 30. 9. 2021 domáhala zaplacení částky 2 400 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně na základě zřizovací listiny provádí odtah vozidel a jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 22. 4. 2014 provedla žalobkyně odtah vozidla [registrační značka], o čemž svědčí protokol o odtahu [číslo]. Vozidlo bylo umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní a následně dne 23. 6. 2014 vyzvednuto žalovanou. Odtah byl proveden na pokyn strážníka Městské polici [anonymizováno] [obec]. Dluh žalované sestává z částky za odtah ve výši 1 900 Kč, dále z částky ve výši 250 Kč za střežení (parkovné). Dne 23. 4. 2014 uznala žalovaná dluh co do důvodu a výše, kdy se zavázala tento uhradit nejpozději do 23. 5. 2014. Jelikož žalovaná dluh ani přes výzvu neuhradila, požaduje žalobkyně zaplacení částky 2 400 Kč včetně úroku z prodlení od 24. 5. 2014 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne 2. 11. 2021, kdy uvedla, že se odvolává v plném rozsahu. Uvedené nedoplnila ani na výzvu soudu a usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2020, č. j. 30 Co 8/2022 – 25, bylo její odvolání odmítnuto. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř., žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že dne 22. 4. 2014 byl proveden žalobkyní technický úkon - odtah vozidla [registrační značka] a tento odtah byl vyúčtován částkou 1 900 Kč. Vlastníkem uvedeného vozidla byla žalovaná. Cena za úplný odtah vozidla činí dle nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti 1 900 Kč, parkovné za 1. až 3. den činí 250 Kč. Žalovaná dluh dne 23. 4. 2014 co do důvodu a výše uznala se splatností do 30 dní. Dopisem ze dne 28. 6. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. 6. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně provedla technický úkon s vozidlem [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byla žalovaná. Na základě toho vznikl žalobkyni nárok na úhradu za odtah provedený s uvedeným vozidlem a následné parkovné, přičemž výše této úhrady vyplývá ze shora uvedeného nařízení. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že částku v celkové výši 2 400 Kč uhradila. To neučinila, soud proto na základě uvedené žalobě vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. 1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 400 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na příspěvek za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. (viz 7 C 176/2021, 6 C 52/2022, 21 C 18/2022, 6 C 252/2021 a další).