7 C 483/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala zaplacení částky 1 886 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU ZAM.“ Počátek pojištění byl stanoven ke dni [datum]. Prvé pojistné činilo 5 790 Kč, pojistné období bylo stanoveno v délce roční. Žalovaná sjednané pojistné nehradila, proto zaniklo pojištění ke dni [datum]. Žalobkyně po žalované požaduje dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] a dále pak také poplatek ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky. Nakonec žalobkyně požaduje také úrok z prodlení v zákonné výši 162 Kč ode dne následujícího po splatnosti do dne podání žaloby, tj. od [datum] do [datum]. Žalovaná byla přitom k plnění dluhu vyzývána rovněž předžalobní upomínkou, a to prostřednictvím zástupkyně žalobkyně, na svůj dluh však ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovanou podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. 6. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřely dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. Počátek pojištění byl stanoven ke dni [datum], pojistnou smlouvu si strany sjednaly na dobu neurčitou. Žalovaná se předmětnou pojistnou smlouvou zavázala hradit žalobkyni roční pojistné, kdy prvé pojistné bylo stanoveno ve výši 5 790 Kč s datem splatnosti vždy v první den příslušného pojistného období (viz pojistná smlouva [číslo]). Žalobkyni příslušel za upomínku poplatek ve výši 300 Kč (viz Sazebník na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění). Žalovaná neuhradila pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 1 586 Kč (viz přehled inkasní bilance pojistné smlouvy). Žalobkyně proto žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky s tím, že pokud dlužné pojistné ve lhůtě do [datum] nezaplatí, pojištění zanikne (viz upomínka). Jelikož žalovaná dlužné pojistné v plné výši neuhradila, zaniklo pojistné ke dni 21. 1 2022 (viz oznámení o zániku pojištění). Žalovaná však ničeho neuhradila ani poté, co byla žalobkyní vyzývána k plnění rovněž prostřednictvím své zástupkyně předžalobní upomínkou ze dne [datum] (viz předžalobní upomínka včetně podacího archu). 7. Žalobkyně se na základě shora označené pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), zavázala pro případ škodné události poskytnout pojistné plnění a žalovaná se zavázala platit dohodnuté pojistné. Dle ust. § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalobkyně poskytla žalované pojistnou ochranu. 8. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že pojistné za dobu od [datum] do [datum] uhradila. To však žalovaná neučinila, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení, který žalobkyni vznikl dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 886 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek týkající se pojistného (příkladmo lze poukázat na řízení vedená pod sp. zn. 7 C 100/2022, 6 C 116/2022), přičemž právě řízení o nároku na úhradu pojistného lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b advokátního tarifu. 12. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.