7 C 493/2021-37 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala zaplacení 20 054,83 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o dluh žalovaného z rámcové smlouvy o běžném účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] a ze smlouvy o kontokorentu na běžném účtu ze dne [datum]. Žalovaný porušil smlouvu o kontokorentu, banka proto kontokorent zesplatnila dne [datum] a ke dni zesplatnění činil dlužný kontokorent 17 317,03 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 861,65 Kč za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně se domáhala i smluvního úroku ve výši 18,90 % ročně z jistiny 17 317,03 Kč za dobu od [datum] do [datum], smluvního úroku ve výši 8,25 % ročně z jistiny 17 317,03 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z jistiny 17 317,03 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení debetu na běžném účtu ve výši 2 642,80 Kč a 95 Kč na dlužných poplatcích za dva hotovostní výběry z bankomatu a zasílání informačních sms. V doplněném podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného prověřila dle informací od žalovaného, který uvedl výši měsíčního čistého příjmu ve výši 29 000 Kč, výpisem z běžného účtu žalobce a úvěrovou zprávou z Bankovního registru klientských informací 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Z Rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný se dohodli na zřízení a vedení běžného účtu č. [bankovní účet] Součástí smlouvy byly rovněž [ulice] podmínky [právnická osoba], Podmínky pro používání úvěru [právnická osoba] a [právnická osoba] ve znění od [datum], 4. Z Dodatku [číslo] ke smlouvě [číslo] ze dne [datum] včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný se dohodli na kontokorentu 20 000 Kč formou možnosti přečerpání běžného účtu č. [bankovní účet], s úrokem 18,90% ročně. Součástí dodatky byly i podmínky pro používání kontokorentu. 5. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] za dobu od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalovaný čerpal částku 79 250,17 Kč a na účet bylo připsáno 72 492,18 Kč; zůstatek na účtu činil k [datum] částku - 2 737 Kč. 6. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] za dobu od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalovaný měl celkové příjmy 103 491,54 Kč a odepsáno z účtu bylo 102 525,51 Kč. Mezi větší příjmy žalobce pak patřily příjmy z účtu [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení]. Výdaje pak tvořily převážně výběry hotovosti z bankomatu. 7. Ze sjetiny systému žalobkyně aplikační data bylo zjištěno, že žalobkyně třikrát žádost o půjčku žalovaného zamítla, souhlasila jen s žádostí o kontokorent v tomto sporu. 8. Z úvěrové zprávy ze dne [datum] týkající se žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný nesplácel v dané době uzavřené žádné další úvěry. 9. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu za dobu [datum] do [datum] bylo zjištěno, že úrok úvěru 18,90 % ročně představuje ke dni [datum] částku 861,65 Kč. 10. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu kontokorentu 18 178,68 Kč a debetu na běžném účtu 2 737 Kč do [datum]. 11. Po provedeném dokazování soud po skutkové stránce uzavřel, že žalovaný je od [datum] v prodlení s plněním kontokorentu 17 317,03 Kč (+ úrok 861,65 Kč), přičemž úrok z úvěru činí 18,90 % ročně (od [datum] činí výši 8,25 % ročně), a debet na běžném účtu k [datum] činil 2 737 Kč. 12. Co se týká povinnosti žalobkyně prověřit řádné úvěruschopnost dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb, o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), tu má soud za prokázanou, neboť žalobkyně vycházela z výdajů a příjmů žalovaného za období tří měsíců předcházejících poskytnutí kontokorentu, které byly vcelku vyrovnané. Výpisy z účtu, které žalobkyně soudu předložila, věrohodně popisují výdaje a příjmy žalovaného. Zároveň žalovaný nesplácel jiné úvěry a další žádosti o úvěry mu žalobkyně zamítla. Kontokorentní úvěry navíc nemají stanovenou pevnou částku, která se má měsíčně splácet (článek Splacení kontokorentu Podmínek pro používání kontokorentu), záleží na hospodaření žalovaného s prostředky, navíc úvěr ve výši 20 000 Kč byl nízký, ve výši dvou třetin měsíční mzdy žalovaného a žalovaný měl volnou finanční kapacitu úvěr po menších částkách splácet. Soud proto měl za to, že pro účely kontokorentního úvěru bylo uvedené prověření dostačující. 13. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na základě nichž žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem, jakož i platit sjednané poplatky. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas a žalobkyně proto úvěr v souladu se smluvenými podmínkami zesplatnila dne [datum] a vyzvala žalovaného, aby je uhradil nejpozději do [datum]. Protože žalovaný dluhy ve lhůtě splatnosti neuhradil, dostal se ode dne následujícího po splatnosti do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb, ta však požadovala nižší úrok ve výši 8,25 % a proto soud jí přiznal zákonný úrok z prodlení v jí požadované výši. Soud dále žalobkyni přiznal smluvní úrok z prodlení jednak v kapitalizované výši a dále ve výši 18,90 % ročně ode dne následujícího po zesplatnění od [datum] do dne [datum], dále soud přiznal smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o prodlení delší než 90 dní. Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 403 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 803 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (žaloba a předžalobní výzva). 15. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.