7 C 540/2021-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 8 857,43 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že [právnická osoba], s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o stavebním spoření [číslo]. Dne [datum] dále účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ze stavebního spoření [číslo] do výše 164 082 Kč. Žalovaný čerpal úvěr v plné výši. Zavázal se jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 580 Kč. Žalovaný řádně nehradil sjednané splátky, a proto věřitelka dopisem ze dne [datum] odstoupila od úvěrové smlouvy a požadovala úhradu pohledávky. Pohledávka byla splatná nejpozději dne [datum]. Ke dni [datum] představovala dlužná částka jistinu ve výši 8 857,43 Kč a smluvní úrok ve výši 1 299,61 Kč do data odstoupení, dále smluvní úrok ve výši 3,70 % ročně a zákonný úrok z prodlení. Žalobce dále uhradil částku 1 600 Kč, kterou žalobkyně částečně započetla na kapitalizovaný smluvní úrok a na smluvní a zákonný úrok z prodlení do [datum]. Ke dni [datum] došlo k přejmenování [právnická osoba] na [právnická osoba] 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Podle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Součástí výzvy byla též doložka, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 5. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav: 6. Z návrhu na uzavření smlouvy o stavebním spoření ze dne [datum] a Potvrzení o přijetí návrhu smlouvy o stavebním spoření [číslo] [tel. číslo], bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o stavebním spoření na cílovou částku 300 000 Kč. 7. Z žádosti o čerpání úvěru z účtu [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce pořádal o převod nároku dle úvěrové smlouvy na účet ve výši 164 082 Kč. 8. Z žádosti o poskytnutí úvěru [číslo] – [anonymizováno] - [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 165 000 Kč. 9. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum] [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba], a žalovaným, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěru ve výši 164 082 Kč za účelem údržby, změny bytu. Žalovaný se zavázala prostředky použít v souladu se smlouvou a zákonem o stavebním spoření a dokladově doloží použití prostředků prostřednictvím účelových faktur a jiných účetních dokladů. Strany sjednaly úrokovou sazbu ve výši 3,70 % ročně, měsíční splátka byla sjednána ve výši 1 580 Kč Součástí smlouvy jsou [anonymizováno 5 slov] a [anonymizována tři slova] [právnická osoba] Dle článku XIX odst. 2 [anonymizováno 5 slov] je [anonymizováno] oprávněna odstoupit od smlouvy, smlouvu vypovědět nebo požadovat okamžité splacení celého úvěru, jestli účastník nedodrží podmínky nebo závazky vyplývající z podmínek. 10. Z oznámení o přidělení cílové částky ze dne 9.6 2010 bylo zjištěno, že cílovou částkou je 300 000 Kč a zůstatek na účtu žalobce je 135 917,40 Kč. 11. Z oznámení o převodu peněžních prostředků ze dne [datum] bylo zjištěno, že částku 135 917,40 Kč odúčtovala [právnická osoba] z účtu [číslo] tuto částku připsala na účet číslo [bankovní účet]. 12. Z oznámení o převodu peněžních prostředků ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba], bylo zjištěno, že jmenovaná převedla částku 164 082 Kč na účet č- [bankovní účet]. 13. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že čerpaný úvěr byl dne [datum] ve výši 164 082 Kč, zůstatek ke dni [datum] byl záporný ve výši 9 572,73 Kč. 14. Z oznámení věřitele adresovaného žalovanému ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba], dne [datum] odstoupila od smlouvy [číslo] dluh ke dni [datum] činil 10 157,04 Kč. K oznámení byla doložena kopie řádky v poštovním podacím archu. 15. Z výzvy k plnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala k úhradě pohledávky ve výši 9 609,79 Kč, k výzvě byl doložen výpis z řádku poštovního podacího archu. 16. Ze změny smlouvy o stavebním spoření ze dne [datum], z dokumentu přijetí přidělení cílové částky ze dne [datum], z dokumentu Změna varianty ze dne [datum], ze změny smlouvy o stavebním spoření II ze dne [datum], z dokumentu Dotázání na přijetí přidělení cílové částky ze dne [datum], z výpisu vkladového účtu 17. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný jako dlužník uzavřel dne [datum] s žalobkyní jako věřitelkou pod jménem [právnická osoba] smlouvu o stavebním spoření [číslo] (Smlouva o stavebním spoření [číslo]). Dne [datum] uzavřel žalovaný jako dlužník s žalobkyní jako věřitelkou smlouvu o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové ve výši 164 082 Kč a žalovaný se zavázal splácet na úhradu tohoto úvěru měsíční splátky ve výši 1 580 Kč na úhradu úvěru s příslušným úrokem ve výši 3,70 % ročně. Žalovaný také akceptoval ujednání obsažená ve Všeobecných obchodních podmínkách stavebního spoření žalobkyně a Obecných úvěrových podmínkách žalobkyně, které tvoří nedílnou součást úvěrové smlouvy. Žalovaný na dluh řádně neplnil (výpis z účtu žalovaného), žalobkyně tudíž odstoupila od předmětné smlouvy vůči žalovanému dne [datum]. Dne [datum] vyzvala žalovaného k plnění dlužné částky. Přehled čerpání poskytnutého úvěru spolu s jeho plněním ze strany žalovaného vyplývá z výpisu úvěrového účtu žalovaného. 18. Podle § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanovena jinak, řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto předmětný závazkový právní vztah posuzoval podle předpisů platných ke dni jeho vzniku. 19. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění platném do [datum] (dále jen ObchZ) smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele (§ 499 ObchZ). Podle § 502 ObchZ je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 506 ObchZ, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. 20. Podle § 369 odst. 1 ObchZ je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném do [datum] (dále jen„ obč. zák.“), jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 21. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 497 a násl. ObchZ, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr, který v rozporu se smlouvou zůstal ve shora uvedené částce nezaplacen. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobkyni čerpané peněžní prostředky, jakož i zaplatit jí sjednaný úrok, k čemuž přes výzvu nedošlo. Žalovaný je v prodlení se splněním peněžitého závazku, a proto je dán nárok žalobkyně i na příslušenství pohledávky, tj. úrok z prodlení podle § 369 odst. 1 ObchZ a § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění platném do [datum], a to ode dne následujícího od odstoupení od smlouvy, žalobkyně jej vš