7 C 77/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 18. 1. 2022 domáhala zaplacení částky 2 891 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ Pojištění podnikatelských rizik“. Počátek pojištění strany sjednaly ke dni 28. 12. 2017, pojistné období bylo stanoveno v délce roční, pojistné bylo sjednáno ve výši 8 803 Kč. Jelikož žalovaná sjednané pojistné nehradila, zaniklo pojištění marným uplynutím ke dni 2. 4. 2021. Žalobkyně po žalované požaduje dlužné pojistné za období od 28. 12. 2020 do 2. 4. 2021 a dále pak také poplatek v celkové výši 490 Kč za vyhotovení a odeslání upomínek. Nakonec žalobkyně požaduje také úrok z prodlení v zákonné výši 190 Kč ode dne následujícího po splatnosti do dne podání žaloby, tj. od 3. 4. 2021 do 18. 1. 2022. Žalovaná byla přitom k plnění dluhu vyzývána rovněž předžalobní upomínkou, a to prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, na svůj dluh však ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovanou podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. 6. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřeli dne 27. 12. 2017 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo tzv.„ Pojištění podnikatelských rizik“. Počátek pojištění byl stanoven ke dni 28. 12. 2017, pojistnou smlouvu si strany sjednaly na dobu neurčitou. Žalovaná se předmětnou pojistnou smlouvou zavázala hradit žalobkyni roční pojistné, kdy pojistné období bylo sjednáno v délce roční, pojistné za toto období činilo 8 803 Kč (viz pojistná smlouva [číslo]). Žalobkyni příslušel za upomínku poplatek ve výši 300 Kč, za upomínku s upozorněním na možný zánik pojistné smlouvy poplatek ve výši 190 Kč (viz Sazebník nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného). Žalovaná neuhradila pojistné za období od 28. 12. 2020 do 2. 4. 2021 ve výši 2 891 Kč (viz přehled inkasní bilance pojistné smlouvy). Žalobkyně proto žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky s tím, že pokud dlužné pojistné ve lhůtě do 2. 4. 2021 nezaplatí, pojištění zanikne (viz upomínka). Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, zaniklo pojistné ke dni 2. 4. 2021 (viz oznámení o zániku pojištění). Žalovaná však ničeho neuhradila ani poté, co byla žalobkyní vyzývána k plnění rovněž prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínkou ze dne 16. 9. 2021 (viz předžalobní upomínka včetně podacího archu). 7. Žalobkyně se na základě shora označené pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, zavázala pro případ škodné události poskytnout pojistné plnění a žalovaná se zavázala platit dohodnuté pojistné. Podle ust. § 12 odst. 1 a 13 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, platí, že právo pojistitele (pojišťovny) na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak. Pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Žalobkyně poskytla žalované pojistnou ochranu, žalovaná však nezaplatila pojistné ve výši 2 891 Kč. Bylo na ní, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužné pojistné uhradila, což však neučinila. Soud proto žalobě vyhověl. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, vzniklo žalobkyni v souladu § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo na úroky z prodlení. Soud proto žalované uložil kromě povinnosti zaplatit jistinu pohledávky i povinnosti zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 891 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek týkající se pojistného, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pojistného lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b advokátního tarifu. 10. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.