11 C 35/2023-41 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podáním ze dne 10. 11. 2022 domáhala proti žalované zaplacení částky 16 470 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalovaná s žalobkyní dne 12. 11. 2021 smlouvu o zápůjčce prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na základě které žalobkyně téhož dne poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala za tuto částku uhradit poplatek ve výši 3 250 Kč. Obě tyto částky byly splatné dne 12. 12. 2021. Žalovaná svou povinnost porušila a zapůjčené peněžní prostředky žalobkyni nevrátila. Na základě toho vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 220 Kč dle ujednání ve smlouvě, a to ve výši 0,10% denně z částky 10 000 Kč od 13. 12. 2021 do 31. 10. 2022. Žalobkyně se dále domáhá účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč za odeslané výzvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovaly a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 12. 11. 2021 bylo zjištěno, že tato obsahuje údaje o žalobkyni, žalované a parametry sjednané zápůjčky. Smlouva však obsahuje pouze podpis jednatelů žalobkyně a soudu byla předložena bez podpisu žalované. 6. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně bylo zjištěno, že tyto vymezují vztahy mezi žalobkyní a klientem vzniklé v souvislosti s uzavřením smlouvy. Byly však soudu předloženy bez podpisu žalované. 7. Z potvrzení o provedení platby bylo zjištěno, že z účtu žalované byla na účet žalobkyně zaslána částka ve výši 1 Kč. 8. Z potvrzení o provedení platby bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byla na účet č. [bankovní účet] dne 12. 11. 2021 zaslána částka ve výši 10 000 Kč. 9. Z oznámení [právnická osoba] ze dne 9. 2. 2023 bylo zjištěno, že účet č. [bankovní účet] je účtem žalované. 10. Z výpisu z účtu žalované za měsíc listopad 2021 bylo zjištěno, že žalované přišla dne 12. 11. 2021 na účet částka ve výši 10 000 Kč od žalobkyně. 11. Z upomínky ze dne 19. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 14 237 Kč. 12. Z upomínky ze dne 26. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 15 015 Kč. 13. Z opakované výzvy k úhradě ze dne 2. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 15 792 Kč. 14. Z opakované výzvy k úhradě ze dne 11. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 16 597 Kč. 15. Z opakované výzvy k úhradě ze dne 26. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 17 386 Kč. 16. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 3. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 20 339 Kč do tří dnů. Tento dopis byl žalované odeslán téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku. 17. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že dne 12. 11. 2021 zaslala právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované částku ve výši 10 000 Kč. Dopisem ze dne 19. 12. 2021, 26. 12. 2021, 2. 1. 2022, 11. 1. 2022, 26. 1. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 3. 10. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky. 18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, když v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Soudu byly předloženy pouze listiny bez podpisu žalované. Soud si je vědom, že smlouva měla být uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně však žádným způsobem nedoložila, že smlouva byla uzavřena žalovanou v předloženém znění. Potvrzením o provedené platbě, výpisem z účtu žalované a oznámení společnosti [právnická osoba] bylo pouze prokázáno, že žalované byla dne 12. 11. 2021 poukázána částka ve výši 10 000 Kč. 19. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud postupoval dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Soud dospěl k závěru, že v řízení nebyl prokázán právní důvod, na jehož základě žalobkyně poukázala žalované částku 10 000 Kč. Tuto částku tak posoudil jako bezdůvodné obohacení žalované, které je povinna žalobkyni vrátit. S ohledem na výše uvedené zamítl soud žalobu v rozsahu poplatku, smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 20. K uplatněnému nároku na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požadovala od 13. 12. 2021, soud uvádí následující. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Žalovaná tedy byla povinna plnit, nikoliv však první den poté, jak uvádí dané rozhodnutí (to ještě odkazuje na ust. § 563 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013), ale bez zbytečného odkladu dle aktuálně účinné úpravy obsažené v ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. (v ostatním však zůstává uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky nadále aplikovatelné). Bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 3. 10. 2022. Tato výzva byla odeslána ten samý den a dle § 573 o. z. se má za to, že byla doručena dne 6. 10. 2022. Žalovaná tedy měla povinnost plnit dne 7. 10. 2022 a od 8. 10. 2022 se dostala do prodlení. Soud proto žalobě vyhověl co do úroku z prodlení z částky 10 000 Kč za dobu od 8. 10. 2022 do zaplacení, neboť žalobkyni na něj vznikl nárok dle ust. § 1 970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylém rozsahu soud žalobu ohledně úroků z prodlení zamítl. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 343,04 Kč, přičemž tato částka představuje 20 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60 % a úspěchu žalované v rozsahu 40 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 470 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Celková náhrada nákladů řízení by činila 2 000 Kč, 20 % z této částky představuje 400 Kč. 22. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení dluhu vzniklého na základě smlouvy o zápůjčce), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.