11 C 48/2023-32 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním ze dne 11. 12. 2022 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 47 850 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení provedla žalobkyně dne 18. 8. 2022 odtah motorového vozidla [registrační značka] dle ustanovení § 27 zákona č. 361/2000 Sb. na střežené parkoviště provozované žalobkyní a žalovaná byla o odtahu předmětného vozidla informována. V souladu s nařízením hlavního města Prahy č. 2 z roku 2013 tak žalobkyni vznikl nárok na uhrazení ceny odtahu ve výši 1 900 Kč a parkovného, které činí za 1. až 3. den 250 Kč denně, za 4. až 180. den 400 Kč denně a za každý další i jen započatý den od 180. dne 50 Kč. V podané žalobě žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení pohledávky v celkové výši 47 850 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení za parkovné v období od 19. 10. 2022. Přes předžalobní upomínku žalovaná dosud neuhradila ani část dluhu. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovaly a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. V předmětné věci dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Ze zřizovací listiny ze dne 26. 5. 2020 soud zjistil, že žalobkyně byla zřízena zastupitelstvem hlavního města Prahy jako příspěvková organizace. Na základě této zřizovací listiny je žalobkyně mimo jiné oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. 6. Z usnesení Rady hlavního města Prahy č. 184 ze dne 12. 2. 2013 soud zjistil, že bylo schváleno nařízení o maximálních cenách za nucené dotahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. 7. Z nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti bylo zjištěno, že maximální cena za nucený odtah vozidla činí 1 900 Kč a dále maximální cena za parkovné činí 250 Kč denně za 1. až 3. den parkování, 400 Kč denně za 4. až 180. den parkování a 50 Kč denně za každý další den po 180. dni parkování. 8. Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] soud zjistil, že žalobkyně provedla na pokyn strážníka Městské policie hlavního města Prahy dne 18. 8. 2022 odtah vozidla [registrační značka] na základě § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. 9. Z karty vozidla 2L25798 soud zjistil, že provozovatelem/vlastníkem odtaženého vozidla byla od 20. 12. 2019 společnost [právnická osoba] 10. Z oznámení o odtahu vozidla ze dne 29. 9. 2022 soud zjistil, že žalobkyně informovala společnost [právnická osoba] o provedení odtahu jím provozovaného motorového vozidla [registrační značka] dne 18. 8. 2022 a vyzvala ji k jeho převzetí a uhrazení částky za odtah a za parkovné. Zásilka byla doručena do datové schránky společnosti [právnická osoba] dne 3. 10. 2022, jak vyplývá z doručenky. 11. Dle odpovědi na výzvy ze dne 6. 10. 2022 sdělila společnost [právnická osoba] žalobkyni, že vozidlo [registrační značka] bylo prodáno a novým vlastníkem je žalovaná. 12. Dle kupní smlouvy ze dne 21. 2. 2020 včetně příloh bylo vozidlo [registrační značka] prodáno žalované. 13. Dle faktury č. FVAD2101 [číslo] vyúčtovala společnost [právnická osoba] za vozidlo [registrační značka] žalované částku 9 999 Kč. 14. Z oznámení o odtahu vozidla ze dne 10. 10. 2022 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou o provedení odtahu jím provozovaného motorového vozidla [registrační značka] dne 18. 8. 2022 a vyzvala ji k jeho převzetí a uhrazení částky za odtah a za parkovné. Zásilka byla vhozena do domovní schránky žalované dne 17. 10. 2022, jak vyplývá z dodejky. 15. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 8. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě ceny za odtah a parkovné, která ke dni 8. 11. 2022 činila celkem částku ve výši 1 964 Kč. Tato zásilka byla žalované dne 14. 11. 2022 vhozena do schránky, jak vyplývá z dodejky. 16. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dne 18. 8. 2022 provedla žalobkyně v souladu se svou zřizovací listinou na základě pokynu strážníka Městské policie hlavního města Prahy odtah motorového vozidla [registrační značka] a umístila ho na jím provozovaném střeženém parkovišti. Žalované byl odtah oznámen dopisem ze dne 10. 10. 2022, žalovaná na výzvu k vyzvednutí vozidla nereagovala. Výzvou ze dne 8. 11. 2022 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu za odtah a parkovné ve výši 1 964 Kč. Žalovaná doposud neuhradila ani část dluhu. 17. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně. 18. Žalobkyně byla zřízena zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hl. městě Praze, a § 23 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a jako taková je oprávněna na území hlavního města Prahy provádět odtahy vozidel. 19. Dle ust. § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 20. Dle § 2 odst. 1 nařízení hlavního města Prahy [číslo] z roku 2013 činí maximální cena za úplný odtah částku ve výši 1 900 Kč. Maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí dále dle § 2 odst. 3 tohoto nařízení za 1. až 3. den 250 Kč denně, od 4. dne do 180. dne ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč denně a od 181. dne 50 Kč denně. 21. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně provedla dne 18. 8. 2022 dle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. odtah motorového vozidla [registrační značka], které následně umístila na jím provozované parkoviště. Vlastníkem předmětného vozidla byla v této době žalovaná. Na základě toho vznikl žalobkyni nárok na úhradu za odtah a parkovné v souladu s nařízením hlavního města Prahy č. 2 z roku 2013, a to částka 1 900 Kč za odtah vozidla, částka 750 Kč za první tři dny parkovného a částka 45 00 Kč za následujících 113 dnů po částce 400 Kč (od 21. 8. 2022 do 11. 12. 2022). Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že částku v celkové výši 47 850 Kč za odtah a parkovné uhradila. To však žalovaná neučinila, soud proto uvedené žalobě vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 114 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 914 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 23. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení dluhu za odtah a parkovné), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.