11 C 49/2023-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním ze dne 17. 11. 2022 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 40 650 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení provedla žalobkyně dne 12. 8. 2022 odtah motorového vozidla [registrační značka] dle ustanovení § 27 zákona č. 361/2000 Sb. na střežené parkoviště provozované žalobkyní a žalovaná byla o odtahu předmětného vozidla informována. V souladu s nařízením hlavního města Prahy č. 2 z roku 2013 tak žalobkyni vznikl nárok na uhrazení ceny odtahu ve výši 1 900 Kč a parkovného, které činí za 1. až 3. den 250 Kč denně, za 4. až 180. den 400 Kč denně a za každý další i jen započatý den od 180. dne 50 Kč. V podané žalobě žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení pohledávky v celkové výši 40 650 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení za parkovné v období od 2. 10. 2022. Přes předžalobní upomínku žalovaná dosud neuhradila ani část dluhu. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovaly a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. V předmětné věci dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] soud zjistil, že žalobkyně provedla na pokyn strážníka Městské policie hlavního města Prahy dne 12. 8. 2022 odtah vozidla [registrační značka] na základě § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. 6. Z karty vozidla 6J41857 soud zjistil, že provozovatelem/vlastníkem odtaženého vozidla je od 10. 1. 2022 žalovaná. 7. Z oznámení o odtahu vozidla ze dne 22. 9. 2022 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou o provedení odtahu jím provozovaného motorového vozidla [registrační značka] dne 12. 8. 2022 a vyzvala ji k jeho převzetí a uhrazení částky za odtah a za parkovné. Zásilka byla vhozena do domovní schránky žalované dne 30. 9. 2022, jak vyplývá z dodejky. 8. Z usnesení Rady hlavního města Prahy [číslo] ze dne 12. 2. 2013 soud zjistil, že bylo schváleno nařízení o maximálních cenách za nucené dotahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. 9. Z nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti bylo zjištěno, že maximální cena za nucený odtah vozidla činí 1 900 Kč a dále maximální cena za parkovné činí 250 Kč denně za 1. až 3. den parkování, 400 Kč denně za 4. až 180. den parkování a 50 Kč denně za každý další den po 180. dni parkování. 10. Ze zřizovací listiny ze dne 26. 5. 2020 soud zjistil, že žalobkyně byla zřízena zastupitelstvem hlavního města Prahy jako příspěvková organizace. Na základě této zřizovací listiny je žalobkyně mimo jiné oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. 11. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 2. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě ceny za odtah a parkovné, která ke dni 2. 11. 2022 činila celkem částku ve výši 34 650 Kč. Tato zásilka byla žalované dne 7. 11. 2022 vhozena do schránky, jak vyplývá z dodejky. 12. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dne 12. 8. 2022 provedla žalobkyně v souladu se svou zřizovací listinou na základě pokynu strážníka Městské policie hlavního města Prahy odtah motorového vozidla [registrační značka] a umístila ho na jím provozovaném střeženém parkovišti. Žalované byl odtah oznámen dopisem ze dne 22. 9. 2022, žalovaná na výzvu k vyzvednutí vozidla nereagovala. Výzvou ze dne 2. 11. 2022 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu za odtah a parkovné ve výši 34 650 Kč. Žalovaná doposud neuhradila ani část dluhu. 13. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně. 14. Žalobkyně byla zřízena zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hl. městě Praze, a § 23 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a jako taková je oprávněna na území hlavního města Prahy provádět odtahy vozidel. 15. Dle ust. § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. 16. Dle § 2 odst. 1 nařízení hlavního města Prahy č. 2 z roku 2013 činí maximální cena za úplný odtah částku ve výši 1 900 Kč. Maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí dále dle § 2 odst. 3 tohoto nařízení za 1. až 3. den 250 Kč denně, od 4. dne do 180. dne ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč denně a od 181. dne 50 Kč denně. 17. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně provedla dne 12. 8. 2022 dle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. odtah motorového vozidla [registrační značka], které následně umístila na jím provozované parkoviště. Na základě toho vznikl žalobkyni nárok na úhradu za odtah a parkovné v souladu s nařízením hlavního města Prahy č. 2 z roku 2013. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že částku v celkové výši 40 650 Kč za odtah a parkovné uhradila. To však žalovaná neučinila, soud proto uvedené žalobě vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 826 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 626 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 19. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení dluhu za odtah a parkovné), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.