11 C 55/2023-35 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podáním ze dne 2. 1. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 32 022,26 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalobkyně s žalovanou dne 13. 7. 2020 smlouvu o balíčku Profi účet, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované vést běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 21. 10. 2020 byla mezi účastníky zavřena smlouva o povoleném debetu, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku až ve výši 30 000 Kč. Žalovaná však přečerpala tento povolený debet, když ke dni 30. 8. 2021 byl na účtu evidován záporný zůstatek ve výši 30 535,41 Kč, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 30. 8. 2021. Úroková sazba pro nepovolený debet byla sjednána ve výši 25 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaná částku přesahující povolený debet neuhradila, odeslala žalobkyně žalované dne 4. 10. 2021 odstoupení od smlouvy. Žalované bylo dále dne 25. 10. 2021 zasláno oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek. Konečný zůstatek na účtu ve výši - 32 022,26 Kč byl ke dni 22. 10. 2021 převeden na účet pohledávek. Žalované byla dne 25. 3. 2022 zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovaly a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. Z listinných důkazů byly zjištěn následující skutečnosti. 5. Ze smlouvy o balíčku profi účet ze dne 13. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala pro žalovanou zřídit běžný účet č. [bankovní účet]. 6. Ze smlouvy o povoleném debetu ze dne 21. 10. 2020 bylo zjištěno, že na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve formě možnosti přečerpání do výše 30 000 Kč. 7. Dle Všeobecných obchodních podmínek čl. 13 2 v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoliv důvodu je klient povinen neprodleně uhradit bance veškeré dlužné částky včetně příslušenství. Dle čl. 13.6 v případě, že dojde k výraznému nepovolenému debetu dle zákona o spotřebitelském úvěru na účtu klienta trvajícímu déle než jeden měsíc, banka zašle klientovi způsobem sjednaným ve smlouvě informaci vyžadovanou právními předpisy. [příjmení] je dále oprávněna odstoupit od smlouvy, na základě které je účet veden, i od smlouvy, na základě byl povolený debet poskytnut. 8. Dle oznámení [právnická osoba] o úrokových sazbách v českých korunách s účinností od 5. 3. 2021 činí úroková sazba pro nepovolený debet 25 %. 9. Z výzvy k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne 30. 8. 2021 soud zjistil, že byla žalovaná informována o nepovoleném debetu ve výši - 30 535,41 Kč a vyzvána k úhradě částky ve výši minimálně 535,41 Kč. 10. Z odstoupení od smlouvy ze dne 4. 10. 2021 soud zjistil, že informovala žalobkyně žalovanou o odstoupení od smlouvy ode dne doručení tohoto oznámení z důvodu přečerpání prostředků nepovoleného debetu. 11. Dle výpisu z účtu ze dne 22. 10. 2021 byl konečný zůstatek na účtu žalované ve výši - 32 022,26 Kč ke dni 22. 10. 2021 převeden na účet pohledávek č. [bankovní účet]. 12. Dle oznámení ze dne 25. 10. 2021 žalobkyně informovala žalovanou o zrušení jejího účtu [bankovní účet] ke dni 25. 10. 2021 a převedení jejího dluhu na účet pohledávek č. [bankovní účet]. 13. Z předžalobní upomínky ze dne 25. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do 1. 4. 2022. 14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 13. 7. 2020 smlouvu, na základě které žalované zřídila běžný účet. Na tomto účtu následně žalobkyně umožnila žalované přečerpat finanční prostředky do výše až 30 000 Kč, a to na základě smlouvy o povoleném debetu ze dne 21. 10. 2020. Žalovaná nedodržela povinnost stanovenou ve smlouvě a tento limit přečerpala. Žalobkyně následně odstoupila od smlouvy, běžný účet žalované zrušila a její dluh přesunula na zvláštní účet pohledávek. Navzdory předžalobní výzvě žalovaná dosud dlužnou částku neuhradila. 15. Po právní stránce byla věc soudem posouzena následovně. 16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 18. Dle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 19. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč. 21. V předmětném sporu uzavřely žalobkyně a žalovaná smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované možnost čerpat na svém běžném účtu částku do záporného zůstatku ve výši 30 000 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost stanovenou ve smlouvě, když částku 30 000 Kč přečerpala a žalobkyně proto v souladu se smluvenými podmínkami od smlouvy odstoupila, běžný účet žalované zrušila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu žalobkyni ničeho neuhradila. 22. Jelikož žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by žalovanou částku vrátila, a ocitla se tak vůči žalobkyni v souladu s § 1968 o. z. v prodlení, soud žalobě vyhověl včetně úroku z prodlení stanoveného dle § 1970 o. z. nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 460 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 282 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 022,26 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 24. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.