4 C 115/2022-61 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 18 410 Kč z titulu příspěvku za vozidlo provozované bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný jakožto provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód] neměl k tomuto vozidlu v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] (tj. 94 a 180 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv mu tuto povinnost ukládá zákon. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném příspěvek za provoz vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 6 410 Kč, skládající se ze základu příspěvku ve výši 6 110 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a příspěvku ve výši 12 000 Kč, skládající se ze základu příspěvku ve výši 11 700 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum] a [datum]. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši. 2. Žalovaný podala proti elektronickému platebnímu rozkazu v zákonné lhůtě odpor. Ve svém vyjádření ze dne [datum] (mylně označeného 2022) pak uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Dle tvrzení žalovaného bylo vozidlo dlouhodobě vyřazeno z provozu pro technickou závadu a nezpůsobilost k provozu. Vozidlo se dlouhodobě nachází na pozemku soukromého autoservisu. 3. V replice žalobkyně ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že námitka žalovaného ohledně provozuschopnosti vozidla není relevantní s odkazem na ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti. Záměrem úpravy je, aby ohledně vozidel registrovaných v registru byla povinnost pojištění splněna po celou dobu registrace vozidla. Povinnost pojištění pak nebude dána pouze v případě, že bude vozidlo zapsáno v registru jako vyřazené z provozu, zapsáno jako vyvezené do jiného státu, zapsáno jako zaniklé anebo odcizené. 4. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Ani jeden z účastníků o nařízení jednání nepožádal. 5. Soud po zhodnocení všech listinných důkazů nacházejících se ve spise dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] (tj. 94 a 180 dní) registrovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], přičemž vozidlo bylo registrováno jako provozované (výpis z registru silničních vozidel). Protože toto vozidlo provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, byl pro první žalované období ze strany žalobkyně vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 6 410 Kč. Příspěvek měl žalovaný uhradit do 60 dnů od doručení této výzvy (výzva z [datum]). Žalovaný tuto částku ani přes opakované výzvy neuhradil (upomínka z [datum], předžalobní upomínka z [datum] včetně doručenky). Pro druhé žalované období byl vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 12 000 Kč. Příspěvek měl žalovaný uhradit do 60 dnů od doručení této výzvy (výzva z [datum]). Žalovaný tuto částku ani přes opakované výzvy neuhradil (upomínka z [datum], předžalobní upomínka z [datum] včetně doručenky). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 7. K námitce žalovaného ohledně nezpůsobilosti vozidla bylo stěžejní se vypořádat s otázkou, zda žalovaný splnil povinnost pojištění odpovědnosti a zda tu tato povinnost byla.„ Nově byla tato povinnost rozšířena tak, že v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu na pozemních komunikacích musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Jedná se tedy o povinnost nad rámec dosavadní povinnosti, která platí nadále a není nijak omezena. Pokud bude provozováno nebo ponecháno na pozemní komunikaci vozidlo, je s tím spojena povinnost jeho pojištění, i kdyby na takový případ nedopadala povinnost podle nově doplněného ustanovení (i kdyby například vozidlo nebylo zapsáno do registru). Cílem této novelizace bylo podle důvodové zprávy„ dosáhnout jednoznačné a přehledné právní úpravy, ze které bude nepochybně zřejmé, kdy musí být splněna povinnost pojištění odpovědnosti“. Účelem navrhované úpravy je také zjednodušení určení, zda je nebo není dána povinnost pojištění, a snaha předejít celé řadě soudních sporů.“ (srov. L. Jandová., P. Vojtek. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, 2. vydání, Komentář. Praha: C. H. Beck 2019; komentář k § 1, bod 23) Soud ve svém závěru zohlednil rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2022, č. j. 28 Co 19/2022-78, dle kterého„ K námitkám žalovaného, že vozidlo v předmětném období nebylo schopné provozu, neboť ….., je třeba uvést, že podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2018 to, zda je vozidlo skutečně provozováno, není pro posouzení věci rozhodné a vlastník vozidla se již nezprostí své povinnosti, pokud prokáže, že vozidlo v předmětném období provozováno nebylo. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Výjimku představuje pouze doba, kdy je registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doba, kdy je vozidlo odcizené. Žádná z takových výjimek nebyla v tomto případě prokázána.“ Na žalovaném tedy bylo, aby prokázal, že učinil jeden z nastíněných úkonů (vozidlo bylo zapsáno jako zaniklé, vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu, nebo odcizené), což neudělal. Tvrzení žalovaného, že vozidlo nebylo provozuschopné a nachází se po celou dobu na pozemku soukromého autoservisu, nebylo v souladu se shora uvedenými závěry relevantní. 8. Povinnost žalovaného jako vlastníka a provozovatele vozidla [registrační značka] mít v uvedené době toto vozidlo pojištěné vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla”). Protože žalovaný tuto povinnost nesplnil, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení příspěvku a nákladů spojených s jeho mimosoudním uplatněním v souladu s § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanovuje Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb. Denní výše příspěvku činí u předmětného vozidla 65 Kč (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky), výše nákladů je pak dána § 2a vyhlášky v částce 300 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že dlužnou částku zaplatil. 9. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobě vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 450 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.