5 C 192/2023-24 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 68 058 Kč spolu s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení žalovaná neměla: -) stran vozidla [registrační značka] (VIN: [anonymizováno]) v období 29. 12. 2021 - 23. 6. 2022, -) stran vozidla [registrační značka] (VIN: [anonymizováno]) v období 29. 12. 2021 - 23. 6. 2022, -) stran vozidla [registrační značka] (VIN: [anonymizováno]) v období 30. 12. 2021 - 23. 6. 2022, -) stran vozidla [registrační značka] (VIN: [anonymizováno]) v období 30. 12. 2021 - 23. 6. 2022, sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv byla v daném období vedena jako jeho vlastník/provozovatel a vozidlo bylo současně v registru silničních vozidel evidováno jako provozované. V důsledků této skutečnosti byla žalovaná povinna uhradit příspěvek do garančního fondu žalobkyně, jehož výše byla vypočtena násobkem zákonné denní sazby a počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uhrazeno. Žalovaná byla k úhradě příspěvku žalobkyní několikrát bezvýsledně vyzývána. Vedle neuhrazeného příspěvku v celkové výši 65 658 Kč, uplatnila žalobkyně také nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním každé z 8 dílčích pohledávek ve výši 300 Kč. Žalovaná na svém dluhu neuhradila ničeho ani k následné předžalobní upomínce žalobkyně. 2. Soud usnesením č. j. 5 C 192/2023-18 ze dne 23. 6. 2023 žalovanou v souladu s § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”) vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doruční uvedeného usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla spolu s ním doručována. Zároveň soud žalovanou uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy, které vyplývají ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Uvedené usnesení bylo žalované do její datové schránky doručeno dne 7. 7. 2023, a to fikcí do vlastních rukou. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř., jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 4. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř., rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle § 153a odst. 2 o. s. ř., rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), rozuměno tam, kde to povaha věci nepřipouští, a také tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. 5. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve smyslu § 114b o. s. ř. k žalobě nevyjádřila ve stanovené 30 denní lhůtě, která marně proběhla dnem 7. 8. 2023, má soud za to, že nárok žalobkyní uplatněný uznala (§ 114b odst. 5 o. s. ř.). V předmětné věci hmotné právo nevylučuje uzavření a schválení smíru mezi účastníky ohledně předmětu sporu (§ 99 odst. 1 o. s. ř.), a nárok žalobou uplatněný není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou (§ 99 odst. 2 o. s. ř.), a proto vzal soud tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkající se sporu za nesporná a na tomto základě, aniž by prováděl dokazování, rozhodl ve věci v souladu s § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Nárok žalobkyně vyplývá z § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., podle kterého vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona. Z § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. plyne, že musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Výše příspěvku se řídí vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která zakládá i nárok žalobkyně na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 823 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 723 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 68 058 Kč sestávající z částky 3 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 480 Kč ve výši 2 620 Kč. 8. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám právní zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.