11 C 280/2023-77 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním ze dne 9. 11. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Dle žalobních tvrzení čerpal žalovaný, který je státním občanem Polské republiky, na území Francie v období od 25. 6. 2019 do 11. 7. 2019, 12. 8. 2019-13. 8. 2019, 24. 8. 2019-24. 8. 2019 a 17. 8.-18. 8. 2019, tedy od 25. 6. 2019 - 24. 8. 2019 zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyl účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, když se neoprávněně prokázal Evropským průkazem zdravotního pojištění vystaveným žalobkyní, který v rozporu s § 12 písm. j) bodu 1. a § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění po skončení pojištění nevrátil. Na výzvu , právnická osoba, uhradila žalobkyně dne 26. 8. 2021 a 20. 1. 2022 celkem částku ve výši 39 461,24 Kč za péči čerpanou žalovaným. Následným šetřením žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v předmětném období čerpání zdravotních služeb účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice ani v Polské republice a ve Francii, když v období od 25. 6. 2019 - 24. 8. 2019 neevidovala žalobkyně k žalovanému zaměstnanecký poměr ani trvalý pobyt na území České republiky. K datu provedené úhrady tak žalobkyni v důsledku protiprávního jednání žalovaného vznikla škoda, k jejíž úhradě byl žalovaný opakovaně požádán výzvami ze dne 31. 1. 2022 a dále 7. 3. 2022 zaslanými na jeho poslední známou adresu. Žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu.2. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. a § 115a o. s. ř). Žalobkyně s tímto postupem soudu vyjádřila souhlas, žalovaný na výzvu soudu nereagoval a soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.3. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.4. Z výpisu provedených plateb (č. l. 27 a 37) bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila dne 20. 1. 2022 částku ve výši 7 204 964,38 Kč a dne 26. 8. 2021 částku 8 874 924,73 Kč.5. Z Evropského průkazu zdravotního pojištění žalovaného (č. l. 8) bylo zjištěno, že předmětný průkaz byl platný do 30. 11. 2020 a byl vystavený na jméno žalovaného.6. Z vyúčtování nákladů za poskytnuté dávky vystaveného dne 11. 2. 2021 (č. l. 23) a dne 27. 4. 2021 (č. l. 28) bylo zjištěno, že , právnická osoba, vyzvala žalobkyni k úhradě částky ve výši 33 872,04 Kč za poskytnuté věcné dávky - za poskytnutou zdravotní péči ve Francii splatnou dne 26. 8. 2021 a částky 24 577,28 Kč splatnou dne 20. 1. 2022.7. Z individuálního výkazu žalobkyně ze dne 16. 6. 2023 (č. l. 24) bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje za žalovaným dluh v celkové výši 33 872,04 Kč za zdravotní služby čerpané v období od 25. 6. 2019 do 24. 8. 2019 (25. 6. 2019-11. 7. 20219, 12. 8. 2019-12. 8. 2019, 24. 8. 2019-24. 8. 2019 a 12.-13. 8. 2019).8. Z individuálního výkazu žalobkyně ze dne 16. 6. 2023 (č. l. 25) bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje za žalovaným další dluh za zdravotní služby čerpané v období od 17. 8. 2019 do 18. 8. 2019 ve výši 5 636,54 Kč. Celkový dluh žalovaného tak činí 39 461,24 Kč.9. Z hromadného oznámení zaměstnavatele ze dne za období 2/2019 (č. l. 10) bylo zjištěno, že žalobkyně neevidovala k žalovanému zaměstnanecký poměr za období od 6. 2. 2019.10. Ze žádosti ze dne 16. 11. 2021 (č. l. 11) a ze dne 8. 9. 2023 (č. l. 20) bylo zjištěno, že žalobkyně požádala kontaktní instituci v Polsku a ve Francii o sdělení, zda byl žalovaný v období od 9. 3. 2019 pojištěn dle právních předpisů Polské republiky nebo Francie.11. Z odpovědi na žádost o potvrzení dob ze dne 10. 1. 2022 (č. l. 13 a 17) a ze dne 29. 9. 2023 (č. l. 21) bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v období od 25. 6. 2019-24. 8. 2019 pojištěn dle právních předpisů Polské republiky ani Francie.12. Ze žádosti o oznámení ze dne 20. 6. 2022 (č. l. 41) a I. a II. výzvy ze dne 31. 1. 2022 a 7. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně požádala kontaktní úřad v Polsku o doručení výzvy k úhradě nákladů za neoprávněné čerpání zdravotních služeb na poslední známou adresu. Z odpovědi na žádost o oznámení ze dne 9. 6. 2023 (č. l. 43) bylo zjištěno, že k doručení žalovanému došlo 28. 4. 2023.13. Z první výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 31. 1. 2022 (č. l. 38) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 39 461,24 Kč za zdravotní péči čerpanou na území Francie v období od 25. 6. 2019 do 24. 8. 2019, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura č. , hodnota, ze dne 31. 1. 2022 znějící na totožnou částku (č. l. 38).14. Z druhé výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 7. 3. 2022 (č. l. 40) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 39 461,24 Kč za zdravotní péči čerpanou na území Francie v tomtéž období nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena tatáž faktura.15. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalovaný na území Francie v období od 25. 6. 2019 do 24. 8. 2019 čerpal zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyl v předmětném období účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice ani v Polsku či ve Francii. Na výzvu , právnická osoba, uhradila žalobkyně mimo jiné částku ve výši 39 461,24 Kč za péči čerpanou žalovaným na její účet. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou č. , hodnota, ze dne 31. 1. 2022 znějící na částku 39 461,24 Kč, která byla žalovanému opakovaně zaslána společně s výzvami k úhradě dluhu na poslední známou adresu v Polsku. Navzdory výzvám ze dne 31. 1. 2022 a 7. 3. 2022 žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu.16. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.17. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.18. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.19. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.20. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Na základě výše uvedeného soud dovodil, že žalovaný nebyl v období od 25. 6. 2019 do 24. 8. 2019 zaměstnán v České republice, neměl zde ani trvalý pobyt a nebyl tak účasten v systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaný se tak dopustil protiprávního jednání a způsobil škodu žalobkyni, když po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vydaného žalobkyní neoprávněně čerpal zdravotní služby ve Francii na účet žalobkyně, ačkoliv měl zákonnou povinnost tento průkaz žalobkyni po zániku zdravotního pojištění vrátit. Škoda žalobkyni vznikla k okamžiku uhrazení nákladů za zdravotní péči čerpanou žalovaným, tedy ke dni 25. 8. 2021 a 20. 1. 2022. O výši škody a osobě povinné k její náhradě se žalobkyně přitom mohla nejdříve dozvědět k datu výzvy , právnická osoba, . Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by v období od 25. 6. 2019 do 24. 8. 2019 byl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, resp. že škodu způsobenou žalobkyni uhradil, přičemž soud posoudil nárok žalobkyně jako řádně podložený a oprávněný, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 874 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního popl