5 C 190/2024-15 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 40 650 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 21. 5. 1991 dohodu o užívání bytu na dobu neurčitou k bytové jednotce č. , hodnota, (původně č. , hodnota, ), nacházející se v , Anonymizováno, . podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , postaveném na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , na adrese , adresa, , katastrální území , adresa, . Pro rok 2024 se žalovaná zavázala platit žalobkyni za užívání bytu měsíčně částku 13 730 Kč (nájemné 10 180 Kč, zálohy na služby 3 550 Kč), splatnou vždy do 5. dne následujícího měsíce. Svoji platební povinnost žalovaná porušila, když žalobkyni nezaplatila nájemné a zálohy na služby za období únor 2024 až duben 2024, tedy celkem za 3 měsíce částku 40 650 Kč.2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila.3. Ve věci bylo nařízeno prvé ústní jednání na den 17. 10. 2024. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno fikcí do vlastních rukou dne 19. 8. 2024, tedy více než 10 dnů přede dnem jeho konání. Součástí předvolání bylo rovněž poučení žalované o následcích nedostavení se k tomuto jednání.4. Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o. s. ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.5. K nařízenému jednání se dostavil pouze právní zástupce žalobkyně, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně soudu prostřednictvím svého právního zástupce navrhla, aby ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání.6. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř., rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř. – rozuměno tam, kde to povaha věci nepřipouští, a také tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.7. Vzhledem k tomu, že byly splněny veškeré zákonné podmínky stanovené § 153b odst. 1 o. s. ř., v předmětné věci hmotné právo nevylučuje uzavření a schválení smíru mezi účastníky ohledně předmětu sporu (§ 99 odst. 1 o. s. ř.), nárok žalobou uplatněný není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou (§ 99 odst. 2 o. s. ř.), nejedná o konstitutivní rozhodnutí a žalovaná je zletilá, vzal soud tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkající se sporu za nesporná a na tomto základě, aniž by prováděl dokazování, rozhodl ve věci v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. rozsudkem pro zmeškání.8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Účastníci spolu dne 21. 5. 1991 platně uzavřeli dohodu o užívání bytu na dobu neurčitou podle § 155 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „ObčZ“), kterou se žalovaná zavázala platit žalobkyni za užívání bytu měsíčně sjednané nájemné a zálohy na služby. Pro rok 2024 bylo sjednáno nájemné v měsíční výši 10 180 Kč a zálohy na služby v měsíční výši 3 550 Kč, celkem tak měly platby činit měsíčně částku 13 730 Kč. Žalovaná neprovedla vůči žalobkyni platby za období únor 2024 až duben 2024, a proto je povinna celkovou dlužnou částka 40 650 Kč žalobkyni zaplatit k podané žalobě. Vedle toho je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 85 ObčZ z jednotlivých dlužných měsíčních plateb i zákonný úrok z prodlení.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 933 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 033 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony, a to přípravu ve věci, žalobu a účast při jednání soudu dne 17. 10. 2024, dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 a 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud nepovažuje právní zastoupení za účelně vynaložený náklad u statutárních měst a jejich městských částí. V případě statutárních měst a jejich městských částí se podle ustálené judikatury presumuje, že jejich personální vybavení je dostatečné k tomu, aby byly schopny kvalifikovaně hájit své zájmy, aniž by musely vyhledávat právní pomoc advokátů, jejichž náklady pak nelze mít za účelně vynaložené, není-li v řízení prokázán opak (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. , spisová značka, , usnesení téhož soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , spisová značka, , či ze dne 26. 2. 2013, sp. zn. , spisová značka, , popř. nálezy Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. II. ÚS 2396/09, či ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 2310/13). Ústavní soud sice zároveň zdůraznil význam okolností konkrétního případu a připustil účelnost zastoupení advokátem v případech, kdy se jedná o právní problematiku specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, či s mezinárodním prvkem, o takový případ však v dané věci nejde. Vymáhání dlužného nájemného nebo bezdůvodného obohacení a plateb za služby spojené s užíváním bytu naopak patří mezi ustálenou agendu městských částí a daný případ tak nelze podřadit pod uvedenou výjimku.10. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.