§ 85 zákoník práce – Pružné rozvržení pracovní doby
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 85 zákoníku práce definuje pružné rozvržení pracovní doby, které umožňuje zaměstnanci do určité míry ovlivnit začátek a konec své pracovní doby, přičemž zaměstnavatel určuje základní a volitelné časové úseky. Zaměstnanec musí být na pracovišti v časech určených zaměstnavatelem jako "základní pracovní doba". (§ 85 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Pružné rozvržení pracovní doby
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.“
- Odkazuje na: § 78, § 191
- Judikatura: na § 85 odkazuje 8 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Pružné rozvržení pracovní doby“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
(1) Pružné rozvržení pracovní doby zahrnuje časové úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel.
(2) V základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti.
(3) V rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby. Celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.
(4) Při pružném rozvržení pracovní doby musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období uvedeném v § 78 odst. 1 písm. m).
(5) Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní
a) při pracovní cestě zaměstnance,
b) v době čerpání dovolené,
c) při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven,
d) brání-li jejímu uplatnění provozní důvody,
e) v době důležitých osobních překážek v práci podle § 191 a 191a a
f) v dalších případech určených zaměstnavatelem.
(6) V případech uvedených v odstavci 5 platí pro zaměstnance předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec musí být na pracovišti v časech určených zaměstnavatelem jako "základní pracovní doba".
- Mimo základní pracovní dobu si zaměstnanec sám volí, kdy začne a skončí jeho směna, ale celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.
- Průměrná týdenní pracovní doba musí být dodržena v rámci vyrovnávacího období, které určí zaměstnavatel.
- Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní například při služební cestě, dovolené, nebo pokud to brání provozní důvody. V takových případech platí předem stanovený rozvrh.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 85
Jak soudy aplikují § 85
Pružná pracovní doba zahrnuje časové úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel (srov. § 85 odst. 1 zák. práce).
Protože „v závislosti na provozních potřebách zaměstnavatele“ je pracovní doba žalobce podle ustanovení § 85 odst. 1 zák. práce rozvržena nerovnoměrně na období kalendářního čtvrtletí, „nepředstavují případné kratší směny v určitém období daného kalendářního čtvrtletí překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 130 zák. práce, za niž by žalobce mohl po právu nárokovat náhradu mzdy“.
Z výsledků doplněného dokazování soud prvního stupně dovodil, že se žalobkyni „podařilo prokázat“ pouze to, že její pracovní směna – stejně tak jako „nejméně u dalších 12 zaměstnanců“ - netrvala vždy maximálně 12 hodin „tak, jak zaměstnavateli ukládá ustanovení § 85 odst. 2 zák. práce“;
Právní otázky
Související
§ 1 (Vyhláška Ministerstva práce a sociálních)§ 85a Pružná pracovní doba (Zákoník práce)§ 2 Pružná pracovní doba (Vyhláška federálního ministerstva práce )§ 12a (Vyhláška federálního ministerstva práce )§ 15 Přestupky na úseku pracovní doby (Zákon o inspekci práce)