5 C 24/2024-12 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 049 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené platby za odběr elektřiny vycházející ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené stranami dne 20. 10. 2022 Smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný svoji smluvní povinnost porušil, když za období od 27. 10. 2022 do 13. 1. 2023 na vyúčtování spotřeby elektřiny [číslo] ze dne 20. 1. 2023, s datem splatnosti 6. 2. 2023, znějící na částku 10 119 Kč, ničeho neuhradil a stejně tak neuhradil ničeho ani na konečné vyúčtování spotřeby elektřiny [číslo] ze dne 22. 3. 2023, s datem splatnosti 11. 4. 2023, znějící na částku 8 930 Kč, za období od 14. 1. 2023 do 21. 3. 2023. Žalovaný žalobkyni na svém dluhu neuhradil ničeho ani k opakovaným upomínkám včetně předžalobní upomínky ze dne 19. 9. 2023. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nesplněním svého peněžitého dluhu dostal do prodlení, uplatnila žalobkyně také nárok na úhradu úroku z prodlení, a to od 12. 4. 2023, dne následujícího po datu splatnosti nejmladší faktury, do zaplacení. 2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil. 3. Soud za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“ věc projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které žalobkyně soudu předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil účastníkům v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žádný z účastníků o nařízení jednání nepožádal. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Smlouvou ze dne 20. 10. 2022, označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. SoSSE/819191, má soud za zjištěné, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit distribuci elektřiny a související služby žalovanému do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa žalovaného], byt [číslo] patro. Žalovaný se oproti tomu zavázal hradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Svoji povinnost žalovaný porušil, když na spotřebu elektřiny vyúčtovanou žalobkyní fakturou [číslo] s datem splatnosti 6. 2. 2023, ve výši 10 119 Kč, ničeho neuhradil a stejně tak neuhradil ničeho ani na konečnou fakturu [číslo] za spotřebu elektřiny, s datem splatnosti 11. 4. 2023, ve výši 8 930 Kč O zaplacení dluhu na spotřebě elektřiny, včetně souvisejících služeb byl žalovaný žalobkyní opakovaně upomínán, naposledy Výzvou k plnění ze dne 19. 9. 2023. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 7. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k následujícímu: Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 energetického zákona Žalovaný porušil svoji smluvní povinnost, když žalobkyni řádně a včas neuhradil vyúčtované ceny dodávek elektřiny dle § 2079 odst. 1 o. z. Žalobkyni vedle práva na zaplacení samotného dluhu, vzniklo dle § 1968 o. z. i právo požadovat po žalovaném rovněž zákonný úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 OZ řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti nejmladší z vystavených faktur. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, podání žaloby). 13. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.