5 C 271/2024-22 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 000 Kč spolu s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení z částky 16 000 Kč od 4. 2. 2024 do zaplacení. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , poskytla dne 26. 9. 2022 žalovanému na účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaný byl povinen načerpané peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit, neboť mu k nim nesvědčil žádný právní důvod. Svým povinnostem žalovaný nedostál, když z načerpaných peněžních prostředků právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil ničeho. Svoji pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně dne 12. 1. 2024 postoupila na žalobkyni. Dopisem ze dne 24. 1. 2024 byl žalovaný jak informován o postoupení pohledávky na žalobkyni, tak vyzván o její zaplacení před podáním žaloby. Žalovaný v poskytnuté lhůtě a ani po jejím marném uplynutí žalobkyni nezaplatil ničeho.2. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.3. Soud za postupu podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), věc projednal, aniž by nařizoval jednání, neboť seznal, že lze o podané žalobě rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně žádný z nich k učiněné výzvě soudu o nařízení jednání nepožádal (§ 101 odst. 4 OSŘ).4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:5. Z výpisu z účtu žalovaného za období září 2022 soud zjistil, že dne 26. 9. 2022 byly právní předchůdkyní žalobkyně na účet žalovaného č. , č. účtu, zaslány peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 1. 2024 soud zjistil, že svoji pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně dne 12. 1. 2024 postoupila na žalobkyni.7. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze dne 24. 1. 2024 soud zjistil, že o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný informován dne 24. 1. 2024 a téhož dne byl současně žalobkyní vyzván, aby načerpané peněžní prostředky ve lhůtě tří vrátil.8. Z podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva byly žalovanému odeslány dne 24. 1. 2024.9. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by žalobkyni načerpané peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč vrátil.10. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:11. Dne 26. 9. 2022 byly právní předchůdkyní žalobkyně na účet žalovaného č. , č. účtu, zaslány peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaný na nich právní předchůdkyni žalobkyně nevrátila ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky byla dne 12. 1. 2024 pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný dne 24. 1. 2024 informován. Na výzvu žalobkyně, která byla žalovanému odeslána shodně dne 24. 1. 2024, žalovaný nijak nereagoval a ve výzvou poskytnuté třídenní lhůtě peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč žalobkyni nevrátil.12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:13. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).14. Podle § 1879 OZ, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Podle § 1882 odst. 1 OZ, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.16. Podle § 1958 odst. 2 OZ, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.17. Podle § 573 OZ, má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.18. Podle § 1968 věty první OZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.19. Podle § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno poukázání peněžních prostředků ve výši 16 000 Kč právní předchůdkyní žalobkyně na účet žalovaného, aniž by mu k nim svědčil právní důvod, představují žalovaným načerpané peněžní prostředky ve smyslu § 2991 OZ bezdůvodné obohacení, které je povinen vrátit, a to žalobkyni, na kterou pohledávka její právní předchůdkyně v souladu s § 1879 a násl. OZ přešla.21. Dlužnou částku 16 000 Kč je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit podle § 1970 OZ spolu s úrokem z prodlení, jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Při stanovení splatnosti dluhu soud vycházel z § 1958 odst. 2 OZ, modifikovaného lhůtou k plnění poskytnutou žalobkyní ve výzvě ze dne 24. 1. 2024 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě tří dnů s tím, že výzvu mu odeslala shodně dne 24. 1. 2024. Podle § 573 OZ se má za to, že výzva byla žalovanému doručena dne 29. 1. 2024, a proto byl povinen žalobkyni v souladu s poskytnutou lhůtou plnit nejpozději dne 1. 2. 2024. Vzhledem k tomu, že tak neučinil, nachází se ode dne 2. 2. 2024, jakožto dne následujícího ve smyslu § 1968 OZ v prodlení a od tohoto data by byla žalobkyně oprávněna vůči němu nárokovat platební povinnost i k zákonnému úroku z prodlení. Svázala-li žalobkyně počátek běhu úroku z prodlení až se dnem 4. 2. 2024, učinila tak po právu.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení na jistině zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku (800 Kč) a mimosmluvní odměny právního zástupce (1 452 Kč) podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT”). Odměna sestává ze 3 tří úkonů právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 AT – převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby), paušální náhrady hotových výdajů za každý z těchto úkonů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 AT) a náhrady za 21 % DPH ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 2 OSŘ). Soud přistoupil k užití sazeb podle § 14b AT, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touže žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, požadované peněžité plnění nepřevyšovalo 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.23. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ.