11 C 338/2024-46 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním došlým soudu dne 17. 12. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky. Na odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná byla v období od 11. 10. 2019 do 21. 12. 2019 zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, . Žalovaná neoprávněně čerpala na území Bulharska zdravotní služby v období od 20. 7. 2020 do 24. 7. 2020 na účet žalobkyně, když nebyla účastna systému veřejného zdravotního pojištění v České republice a v rozhodném období zneužila průkaz zdravotního pojištění, kterým disponovala z předchozího průběhu pojištění a který v rozporu s § 12 písm. j) bodu 1. a § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, po skončení pojištění nevrátila. Žalovaná čerpala zdravotní služby ve zdravotnickém zařízení na území Bulharska v celkové výši 10 885,45 Kč. Zdravotní služby žalobkyně uhradila prostřednictvím , právnická osoba, , a to podle čl. 36 odst. 1 a 2 Nařízení (EHS) č. 1408/71, čímž jí vznikla škoda. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzvala k úhradě dlužných částek, avšak bezúspěšně.2. V tomto sporu s cizím prvkem, kdy žalovaná žije v Bulharsku, se soud zabýval i otázkou své mezinárodní příslušnosti. Dle článku 7 odstavec 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 – Brusel I bis, může být osoba mající bydliště v některém členském státě žalována v jiném členském státě ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodní události. Rozhodným právem je pak dle čl. 10 odst. 1 Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní vztahy (Řím II) právo české.3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř“) soud z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.4. Z dokumentu , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaná čerpala zdravotní služby v Bulharsku v období od 20. 7. 2020 do 24. 7. 2020 v částce 10 885,45 Kč. Totéž prokazuje i , Anonymizováno, ze dne 16. 4. 2024, z kterého vyplývá, že žalovaná využívala zdravotní služby na území Bulharska v období od 20. 7. 2020 do 24. 7. 2020.5. Z vyúčtování nákladů na poskytnuté dávky ze dne 1. 11. 2022 (, Anonymizováno, ) má soud za prokázané, že , právnická osoba, vyzvala žalobkyni k úhradě částky 160 223,34 Kč za zdravotní služby čerpané 4 údajnými pojištěnci žalobkyně v Bulharsku.6. Z potvrzení o provedení platby ze dne 1. 12. 2022, má soud za prokázané, že žalobkyně uhradila částku 160 223,34 Kč za náklady za poskytnuté věcné dávky (zdravotní služby).7. Z Evropského průkazu zdravotního pojištění na jméno žalované bylo zjištěno, že předmětný průkaz byl formálně platný do 31. 10. 2021.8. Z počítačové sjetiny – průběh pojištění a počítačové sjetiny – stav pojištěnce soud zjistil, že žalovaná byla u žalobkyně pojištěna do 17. 3. 2020 a od 18. 3. 2020 již u žalobkyně pojištěna nebyla.9. Z výzev I. a II. (ze dne 10. 1. 2023 a 24. 2. 2023) a doručenky bylo zjištěno, že žalovaná byla o úhradu dluhu upomenuta dne 23. 1. 2023. Ve výzvách k úhradě byla stanovena lhůta k plnění 8 dnů od jejich doručení. Součástí výzev byla i faktura č. , hodnota, znějící na žalovanou částku.10. Ze žádosti o oznámení ze dne 4. 9. 2024 (, Anonymizováno, ), odpovědi na žádost o oznámení ze dne 7. 10. 2024 (, Anonymizováno, ) a předžalobní výzvy ze dne 4. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně požádala příslušné orgány v domovském státě žalované o doručení předžalobní výzvy k úhradě poskytnutých zdravotních služeb, a ta byla žalované doručena dne 13. 9. 2024.11. Ze žádosti o doby - druh pojistného rizika: Nemoc, mateřství nebo otcovství ze dne 19. 9. 2022 (, Anonymizováno, ) a Oznámení informací/žádost o informace (, Anonymizováno, ) ze dne 18. 11. 2022 bylo zjištěno, že na žádost o sdělení dob pojištění žalované nebyla dotázaná zahraniční instituce schopna žalovanou ztotožnit.12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná byla na území České republiky účastna zdravotního pojištění do 17. 3. 2020. V období od 20. 7. 2020 do 24. 7. 2020 jí byla poskytnuta zdravotní péče na území Bulharska, a to na základě předložení formálně platného Evropského průkazu zdravotního pojištění, nicméně v daném období již účastna zdravotního pojištění v České republice nebyla. Na základě výzvy , právnická osoba, uhradila žalobkyně za péči čerpanou žalovanou na území Bulharské republiky celkem částku 10 885,45 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou č. , hodnota, na částku 10 885,45 Kč, která byla žalované opakovaně zaslána společně s výzvami k úhradě dluhu. Žalovaná ničeho neuhradila.13. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.14. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.15. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.16. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.17. Dle rozhodnutí SPRÁVNÍ KOMISE PRO KOORDINACI SYSTÉMŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ROZHODNUTÍ č. S9 ze dne 20. června 2013 o postupech poskytování náhrad za účelem provádění článků 35 a 41 nařízení (ES) č. 883/2004.Článek 21. Žádosti o úhradu dávek, které byly poskytnuty na základě evropského průkazu zdravotního pojištění, dokumentu nahrazujícího evropský průkaz zdravotního pojištění nebo jakéhokoli jiného dokumentu prokazujícího nárok, mohou být zamítnuty a pohledávka může být vrácena věřitelské instituci, např. pokud: — není úplná a/nebo je nesprávně vyplněná, ¨— se týká dávek, které nebyly poskytnuty v době platnosti evropského průkazu zdravotního pojištění nebo dokumentu, jejž příjemce použil k prokázání nároku.2. Žádost o úhradu nelze zamítnout z důvodu, že příslušná osoba již není pojištěna u instituce, která evropský průkaz zdravotního pojištění či dokument prokazující nárok vydala, pokud byly dávky příjemci poskytnuty v době platnosti použitého dokumentu18. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaná byla účastna na veřejném zdravotním pojištění v České republice z důvodu svého zaměstnání do 17. 3. 2020, kdy skončil její zaměstnanecký poměr. K tomuto datu její zdravotní pojištění zaniklo v souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. Žalovaná měla ve lhůtě stanovené § 12 odst. 1 písm. j) bod 12. zákona č. 48/1997 Sb. vrátit žalobkyni průkaz pojištěnce. Žalovaná však tuto svou povinnost porušila a průkaz nevrátila. Žalovaná neoprávněně předložila průkaz pojištěnce zdravotnickému zařízení ve svém domovském státě za účelem čerpání bezplatné zdravotní péče. V době, kdy byla žalované zdravotní péče poskytována tedy od 20. 7. 2020 do 24. 7. 2020, nebyla zdravotně pojištěna v Bulharsku. Tím, že žalovaná předložila zdravotní průkaz cizího státu, nebyla její účast na zdravotním pojištění zdravotnickým zařízením automaticky ověřována. Za této situace nezbylo žalobkyni než náklady vynaložené na zdravotní péči žalované uhradit v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) 883/2004 a ve smyslu prováděcího nařízení č. 987/2009. Uhrazením nákladů tak žalobkyni vznikla škoda ve výši žalované částky.20. Soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že dlužnou částku uhradila. Soud žalobkyni vyhověl i ohledně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministers