12 C 23/2025-58 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 11. 3. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že , Jméno žalobkyně B, , narozená , Datum narození žalobkyně B, , u které byl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 1. 2024, č. j. , Anonymizováno, , zjištěn úpadek a insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně) zmocnila žalovaného k uzavření kupní smlouvy dne 3. 10. 2022. Dle této smlouvy byl za cenu 200 000 Kč zpeněžen pozemek parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Kupní cena byla vyplacena v hotovosti k rukám žalovaného, který ji však dlužnici nevydal, a to ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně. Žalobkyně má dispoziční právo k žalované pohledávce dle usnesením , spisová značka, , kterým insolvenční soud rozhodl o schválení oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty a uložil dlužnici vydat správkyni žalovanou pohledávku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud z listin předložených žalobkyní zjistil následující skutečnosti:4. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 1. 2024 č. j. , spisová značka, soud zjistil, že výrokem III. byl zjištěn úpadek , Anonymizováno, , r. č. , RČ, (dále jen „dlužnice“), výrokem IV. bylo schváleno oddlužení dlužnice a výrokem V. byla insolvenční správkyní ustanovena žalobkyně.5. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 11. 2024 č. j. , spisová značka, , místní soud zjistil, že výrokem II. rozhodl insolvenční soud o schválení oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Ve výroku XI. tohoto usnesení insolvenční soud uložil dlužnici vydat správkyni pohledávku za žalovaným.6. Z plné moci ze dne 3. 10. 2022 soud zjistil, že dlužnice zmocnila žalovaného, aby jí zastupoval ve všech záležitostech týkajících se pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ), obec , adresa, , na LV , Anonymizováno, (dále jen „pozemek“).7. Z kupní smlouvy ze dne 3. 10. 2022 mezi dlužnicí zastoupenou žalovaným a , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , soud shledal, že žalovaný jménem dlužnice jako prodávající uzavřel smlouvu o koupi pozemku, a to za cenu 200 000 Kč, kterou měl kupující uhradit hotově prodávajícímu.8. Z výdajového pokladního dokladu ze dne 3. 10. 2022 soud zjistil, že žalovaný převzal 200 000 Kč jakožto platbu za pozemek. K pokladnímu dokladu je přiloženo i vyjádření podepsané , jméno FO, , u kterého však není možné ověřit, kdo jej skutečně napsal. Ve vyjádření je popsáno, že kupní smlouvu uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, a pokud nebyly peníze mezi žalovaným a dlužnicí předány, společnosti , právnická osoba, z toho neplynou žádné další povinnosti.9. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně v ní vyzvala žalovaného k plnění dlužné částky do 7 dnů od doručení výzvy.10. Dle doručenky byla předžalobní výzva dodána do datové schránky žalovaného jakožto podnikající osoby dne 23. 1. 2025 a doručena fikcí dne 3. 2. 2025.11. Z podacího lístku, poštovní obálky a sledování zásilek soud zjistil, že dne 24. 1. 2025 byla předžalobní výzva podána na poště, obálka byla 30. 1. 2025 na poště uložena a žalovaný si jí nevyzvedl.12. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný v zastoupení dlužnice uzavřel kupní smlouvu o koupi pozemku se společností , právnická osoba, jako kupujícím. Na základě této kupní smlouvy převzal žalovaný kupní cenu ve výši 200 000 Kč, přičemž žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by uvedenou částku předal dlužnici nebo žalobkyni, popřípadě že by existoval právní důvod pro ponechání si této částky. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně má dispoziční právo k popsané pohledávce.13. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žalovaný na účet žalobkyně uzavřel kupní smlouvu dle § 2079 a. n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) a to v souladu s § 441 o. z. Dle § 436 odst. 1 o. z. ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Právo na zaplacení kupní ceny tedy vzniklo přímo dlužnici. Žalovaný se tak tím, že převzal částku 200 000 Kč jakožto kupní cenu dle výše uvedené kupní smlouvy a nepředal ji dlužnici, bezdůvodně obohatil na úkor dlužnice, a je proto povinen toto bezdůvodné obohacení vydat podle § 2991 o. z. Žalobkyně vymáhá uvedenou pohledávku v souladu s § 294 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona.14. Žalobkyně požadovala přiznání úroků z prodlení od 11. 2. 2025. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou zaslanou prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, ve které byla určena lhůta k plnění v délce 7 dnů. Výzva byla žalovanému odeslána 24. 1. 2025. Podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tj. v tomto případě 29. 1. 2025. Poslední den 7denní lhůty k plnění tak byl 5. 2. 2025 a 6. 2. 2025 se žalovaný dostal do prodlení s plněním dluhu. Soud tak přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 200 000 Kč od 11. 2. 2025, jak žalobkyně požadovala15. Soud jen pro úplnost dodává, že vzhledem k tomu že žalovaný je žalován jako fyzická osoba, ne jako podnikající fyzická osoba, nelze považovat výzvu zaslanou do datové schránky podnikající fyzické osoby za doručenou fikcí, a to s ohledem na stanovisko pléna Nejvyššího soudu Plsn 1/2015 ze dne 5. 1. 2017.16. Na základě výše uvedeného soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl.17. Dle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, pokud je navrhovatel od hrazení soudního poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek žalovaný. Žalobkyně byla od hrazení soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. n) citovaného zákona osvobozena a soudní poplatek z částky 200 00 Kč činí dle položky č. 1 písm. b) Sazebníku poplatků částku 10 000 Kč.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za dva úkony dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, žaloba).