6 C 85/2025-38 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním došlým soudu dne 3. 3. 2025, se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení výše uvedené částky. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný dle registru silničních vozidel provozoval nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, . K tomuto vozidlu však neměl v období ode dne 24. 11. 2023 do dne 23. 3. 2024 sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv mu tuto povinnost ukládá zákon. Žalobkyně tak požadovala částku 10 406 Kč jakožto samotný příspěvek za provoz vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za uvedené období a dále částku 300 Kč jakožto poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši z částky 10 406 Kč ode dne 9. 10. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci podaného návrhu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv byl řádně obeslán, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Na základě zjištění učiněných z listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný je dle kupní smlouvy uzavřené dne 13. 9. 2023 se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . vlastníkem nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, (viz. Kupní smlouva ze dne 13. 9. 2023). Žalovaný byl dopisem žalobkyně ze dne 25. 7. 2024 vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 10 406 Kč z důvodu nesjednaného pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla v období od 24. 11. 2023 do dne 23. 3. 2024 (tj. po dobu 121 dní). Příspěvek měl žalovaný uhradit do 60 dnů od doručení výzvy; současně byl žalovaný vyzván k úhradě nákladů na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč (viz Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 25. 7. 2024). Žalovaný byl o úhradu následně opakovaně upomínán, a to Upomínkou o úhradu nedoplatku dne 17. 10. 2024 a Výzvami k zaplacení dlužné částky ze dne 11. 11. 2024, 3. 12. 2024 a 7. 1. 2025 (viz. Upomínka o úhradu nedoplatku dne 17. 10. 2024, Výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 11. 11. 2024, 3. 12. 2024 a 7. 1. 2025). Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 24. 1. 2025 (viz. Předžalobní upomínka ze dne 24. 1. 2025 spolu s podacím lístkem ze stejného dne). Na tuto žalovaný ničeho neuhradil.5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný jakožto vlastník a provozovatel vozidla reg. zn. , SPZ, neměl ve výše uvedeném období toto vozidlo pojištěné, přestože mu tato povinnost vyplývala z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon“). Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona. Toto své právo přitom žalobkyně u žalovaného řádně uplatnila výzvou k úhradě zaslanou ve lhůtě 1 roku (§ 4 odst. 6 a 7 zákona). Žalovaný tedy měl žalobkyni zaplatit příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy porušoval povinnost pojištění, a denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona), a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Výši denní sazby příspěvku, resp. druhy vozidel pro účely stanovení denní sazby příspěvku, a výši nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanovilo Ministerstvo financí vyhláškou č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, (dále jen „vyhláška”). Výše příspěvku tak činí 10 406 Kč 121 dní x sazba 86 Kč; jednalo se nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně – sazba dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky, výše nákladů je pak stanovena v § 2a vyhlášky na částku 300 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že dlužnou částku zaplatil.6. Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno. Vedle uvedeného soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení z částky odpovídající dlužnému příspěvku dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni jeho splatnosti.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 494 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 706 Kč z částky 300 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci – převzetí a příprava věci (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2024) a z částky 400 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizované před podáním návrhu ve věci- předžalobní upomínka, písemné podání- žaloba (ve znění účinném od 1. 1. 2025), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2024) a odst. 6 písm. a) (ve znění účinném od 1. 1. 2025) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 400 Kč ve výši 294 Kč.8. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na příspěvek za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.9. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.