11 C 273/2024-177 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29. 7. 2024 domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 228,38 Kč představující náhradu škody. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný byl pojištěncem , Anonymizováno, . V době od 8. 2. 2021 do 9. 3. 2021 však žalovaný nebyl pojištěn v České republice. Žalovaný neoprávněně čerpal zdravotní péči na území Bulharské republiky v období od 11. 2. 2021 do 13. 2. 2021. Podle § 12 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, byl žalovaný povinen vrátit průkaz (tzv. EHIC) do osmi dnů při zániku pojištění dle § 3 odst. 2 písm. c), téhož zákona. Žalovaný byl dle čl. 76 odst. 4 a odst. 5 nařízení Evropských Společenství č. 883/2004/ES o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a dle čl. 3 jeho prováděcího nařízení č. 987/2009 povinen co nejdříve informovat žalobkyni o skutečnostech významných z hlediska příslušnosti ke zdravotní pojišťovně. Žalovaný však ani jednu ze shora citovaných povinností nesplnil. Žalovaný naopak úmyslně zneužil doklad žalobkyně o pojištění (EHIC) po ukončení pojištění v ČR při neoprávněném čerpání zdravotní péče na účet žalobkyně na území Bulharské republiky. Ve výše uvedeném období žalovaný neoprávněně čerpal zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních na území Bulharské republiky v celkové výši 11 228,38 Kč. U žalovaného nebylo zjištěno pojištění na území jiného státu Evropské unie, které by případně mohlo umožnit žalobkyni zdravotní péči přeúčtovat. Dne 13. 11. 2023 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k zaplacení nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ve výši 11 228,38 Kč. Žalovaný si výzvu převzal dne 30. 11. 2023, vyčíslená náhrada nákladů léčení do současné doby zaplacena nebyla.2. Žalovanému byl ustanoven opatrovník z řad advokátů z důvodu neznámého pobytu žalovaného. Ustanovený opatrovník navrhl zamítnutí žaloby s tím, že nelze vyloučit, že žalovaný dlužnou částku uhradil.3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř“) soud z předložených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.4. Z kopie průkazky zdravotního pojištění (č. l. 11) soud zjistil, že žalovaný byl držitelem průkazu zdravotního pojištění u žalobkyně.5. Z odpovědi na žádost o potvrzení dob trvání pojištění (č. l. 20) soud zjistil, že žalovaný nebyl zdravotně pojištěn v žádném jiném státu Evropské unie v rozhodném období, kterým bylo 11. 2. 2021 do 13. 2. 2021.6. Z individuálního výkazu – podrobný přehled , Anonymizováno, ze dne 3. 6. 2024 (č. l. 9) soud zjistil, že žalovanému byla poskytována zdravotní péče v období do 11. 2. 2021 do 13. 2. 2021 za celkovou částku 11 228,38 Kč.7. Z dokumentu „Individuální pohledávka“ (formulář , Anonymizováno, ) (č. l. 10), vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 11. 9. 2023 vystaveného , právnická osoba, (č. l. 7) a z individuálního výkazu vystaveného žalobkyní (č. l. 6) vyplývá, že za poskytnutou zdravotní péči žalovaného bylo vyúčtováno žalobkyni , právnická osoba, celkem 11 228,38 Kč.8. Z počítačové sjetiny zaměstnání žalovaného (č. l. 36) a průběhu pojištění (č. l. 37) soud zjistil, že žalovaný nebyl u žalobkyně pojištěn v období od 8. 2. 2021 do 9. 3. 2021, když jeho zaměstnání u zaměstnavatele , právnická osoba, na území České republiky bylo ukončeno ke dni 7. 2. 2021 (viz odhláška na č. l. 35) a pokračovalo až ode dne 10. 3. 2021.9. Z potvrzení o provedení platby ze dne 11. 10. 2023 (č. l. 8) soud zjistil, že z účtu žalobkyně vedeného u České národní banky byla dne 11. 10. 2023 vyplacena částka 11 228,38 Kč za zdravotní péči poskytnutou žalovanému, což koresponduje s účetními doklady , právnická osoba, ze systému , Anonymizováno, (č. l. 7, 10).10. Z I. výzvy k úhradě ze dne 13. 11. 2023 (č. l. 13) a její doručenky, prokazující převzetí výzvy žalovaným dne 30. 11. 2023 (č. l. 15) a II. výzvy k úhradě ze dne 25. 1. 2024 (č. l. 16) a její doručenky (č. l. 17) soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k plnění.11. Z emailové komunikace žalobkyně s partnerkou žalovaného (č. l. 22 až 34) soud zjistil, že partnerka žalovaného potvrdila, že žalovaný čerpal zdravotní péči na území Bulharské republiky, avšak dle dotazu, který učinila na zaměstnavatele žalovaného, měl být i v době čerpání pojištěn (pojistné mělo být uhrazeno). Partnerka žalovaného dále uvedla, že po vyjasnění některých nejasných bodů ohledně úhrady zdravotní péče (zejména časové prodlevy mezi poskytnutím péče a následnou žádostí o její úhradu) dlužnou částku žalovaný uhradí.12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.13. Žalovaný byl do 7. 2. 2021 pojištěncem , Anonymizováno, . V době od 8. 2. 2021 do 9. 3. 2021 bylo jmenovanému ukončeno pojištění v České republice a nebyl pojištěncem ani na území jiného členského státu Evropské unie. Žalovaný čerpal zdravotní péči na území Bulharské republiky v období od 11. 2. 2021 do 13. 2. 2021 v celkové výši 11 228,38 Kč, tuto částku žalobkyně proplatila na základě doložených dokladů od , právnická osoba, . Žalovanému byla dne 30. 11. 2023 doručena výzva k úhradě částky 11 228,38 Kč. Žalovaný dosud tuto částku neuhradil.14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:15. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky.16. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky.17. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění.18. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.19. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Na základě výše uvedeného soud dovodil, že žalovaný nebyl v období od 11. 2. 2021 do 13. 2. 2021 zaměstnán v České republice, neměl zde ani trvalý pobyt a nebyl tak účasten v systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaný se tak dopustil protiprávního jednání a způsobil škodu žalobkyni, když po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vydaného žalobkyní neoprávněně čerpal zdravotní služby v Bulharské republice na účet žalobkyně, ačkoliv měl zákonnou povinnost tento průkaz žalobkyni po zániku zdravotního pojištění vrátit. Škoda žalobkyni vznikla k okamžiku uhrazení nákladů za zdravotní péči čerpanou žalovaným, tedy ke dni 11. 10. 2023.21. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by v období od 11. 2. 2021 do 13. 2. 2021 byl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, resp. že škodu způsobenou žalobkyni uhradil, přičemž soud posoudil nárok žalobkyně jako řádně podložený a oprávněný, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení následujícího po doručení výzvy k plnění.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, žaloba), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.23. K výroku III. soud uvádí, že měl být uhrazen soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků. Podle § 12 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., zákon o soudcích poplatcích, lze povinnost uhradit soudní poplatek uložit do 3 let od doby, kdy