19 C 313/2025-58 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 72 583,48 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (spol. , právnická osoba, . IČO: , IČO, ) uzavřela se žalovaným dne 5. 6. 2020 Smlouvu o vydání kreditní karty č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec až do výše 72 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu s úroky ve výši 23,99 % ročně společně s poplatky a náklady spojenými s vydáním a užíváním kreditní karty ve výši dle Ceníku. Pohledávka byla nejprve postoupena na společnost , Anonymizováno, , IČO: , IČO, , která ji dne 7. 5. 2025 postoupila žalobkyni. Žalovaný celkem z úvěrové smlouvy čerpal částku 414 017,38 Kč a uhradil pouze částku 403 475,78 Kč, kterou žalobkyně započetla částečně na jistinu a částečně na poplatky a úroky. Žalovaná částka se tak skládá z jistiny ve výši 71 808,48 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 8 130,56 Kč a poplatků ve výši 775 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % ročně a úrok z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud věc za postupu podle § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s § 45 až 50 o. s. ř., žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v podání ze dne 2. 10. 2025.4. Usnesením ze dne 3. 11. 2025 vyzval soud žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení a prokázání toho, jakým způsobem byla před uzavřením úvěrové smlouvy prověřena úvěruschopnost žalovaného. Na to žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z údajů poskytnutých klientem na žádosti o vydání kreditní karty, když žádost byla hodnocena individuálně, v souladu se strategiemi banky. Dále byl prověřen Insolvenční rejstřík a informace z bankovních a nebankovních registrů. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného byl porovnán příjem žalovaného s jeho výdaji, odhadnutými na základě statistických dat. Odhadnutý příjem a výdaje žalovaného byly hodnoceny na základě historických dat ČSÚ a výpočtem byla zjištěna disponibilní částka zdrojů žalovaného. Zkoumáním nebyla zjištěna žádná okolnost, která by bránila poskytnutí úvěru.5. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním (důkazy jsou v textu kurzívou).6. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 26. 7. 2017 soud zjistil, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu, na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně zřídila účet, poskytla přístup do přímého bankovnictví a poskytla debetní kartu se souhrnným týdenním limitem 200 000 Kč.7. Z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty style č. , Anonymizováno, , jeho akceptace ze dne 9. 6. 2020, ceníku, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, údajů klienta, obchodních podmínek a všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému finanční prostředky až ve výši 72 000 Kč a žalovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vracet spolu s úrokem ve výši 23,99 % ročně a s měsíčním poplatkem za správu karty ve výši 50 Kč měsíčně, a to splátkami v minimální výši 3,2 % z celkové dlužné částky měsíčně.8. Z dokumentu Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila žalovaného jako úvěruschopného.9. Z prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že právní předchůdkyně počítala s regionálními náklady ve výši 8 554 Kč, příjmem klienta ve výši 27 378 Kč (deklarovaný příjem klienta byl ve výši 24 000 Kč, žalobkyně jej zjistila ve výši 26 749 Kč) a dále s interními splátkami ve výši 2 171 Kč. K limitům interních úvěrů klienta je uvedena částka 40 441 Kč.10. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc květen 2020 soud zjistil, že žalovaný měl za uvedený měsíc příjmy ve výši 26 183,69 Kč a výdaje ve výši 26 186,03 Kč, zůstatek na účtu byl 701,01 Kč.11. Z výpisu z kartového účtu a ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta celkem částka 414 017,38 Kč a žalovaný celkem uhradil částku 403 475,78 Kč.12. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 1. 3. 2023 a 30. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl právní předchůdkyní upomínán k zaplacení dlužné částky.13. Z dopisu ze dne 29. 10. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila všechny závazky plynoucí ze smlouvy o vydání kreditní karty za splatné ke dni 26. 10. 2024.14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2023 a jejích příloh soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, ., postoupena společnosti , Anonymizováno, která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2025 včetně příloh a potvrzení úplaty postoupila žalobkyni.15. Z dopisu ze dne 2. 6. 2023 a přehledu podacích čísel a z dopisu ze dne 10. 6. 2025 a podacího lístku soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň byl vyzýván k úhradě dlužné částky.16. Z dopisu – výzvy k úhradě dluhu ze dne 10. 6. 2025 včetně podacího lístku soud zjistil, že tímto žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě částky ve výši 95 554,64 Kč.17. Na základě uvedených zjištění dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru ve věci:18. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu dne 9. 6. 2020 uzavřeli smlouvu o úvěru (kreditní kartě), na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 414 017,38 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet a to platbou 3,2 % dlužné částky měsíčně. Ke dni uzavření smlouvy měl žalovaný minimálně jeden další úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný svým povinnostem ze smlouvy nedostál, když dluh nehradil řádně a včas, celkem uhradil jen 403 475,78 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s plněním úvěru přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně dne 26. 10. 2024 k zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu. Pohledávka byla následně postoupena na společnost , Anonymizováno, . a poté na žalobkyni. Před podáním žaloby, dne 10. 6. 2025, žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:20. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.22. Podle § 86 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).23. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.24. Žalobkyně soudu k prokázání úvěruschopnosti žalovaného předložila výpis z jeho účtu, ze kterého však plyne, že měsíční rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného je mínus 3 Kč. Rezerva žalovaného je ve výši 701,01 Kč. Žalovaný měl navíc min