6 C 17/2026-46 – Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 62 259,97 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které žalovanému poskytla peněžní prostředky formou splátkového úvěru s možností sjednání pojištění ve výši 117 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úrok ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny. Celkovou částku se žalovaný zavázal hradit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný se zavázal hradit též sjednané poplatky. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy o úvěru neplnil řádné a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy o úvěru za okamžitě splatné k 19. 5. 2025. Dlužná částka ke dni podání žaloby se skládá z jistiny ve výši 55 032,02 Kč, poplatků ve výši 1 900 Kč, úroku od 23. 9. 2025 ve výši 3 133,51 Kč, úroku z prodlení od 23. 9. 2025 ve výši 2194,44 Kč, úroku ve výši 10 % ročně z částky 55 032,02 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 56 932,02 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě scoringových a sociodemografických modelů, dále lustrací žalovaného v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a v internách databázích. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025. Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky naposledy předžalobní upomínkou ze dne 9. 10. 2025.2. Žalovaný se ve věci vyjádřil a uvedl, že nárok žalobkyně nebyl dle něj dostatečně prokázán. Namítl, že před uzavřením smlouvy o úvěru nebyla řádně posouzena jeho schopnost splácet. Žalovaná částka ani příslušenství nebylo dostatečně konkrétně vyčísleno. Navrhl, aby žalobkyně řádně doložila postoupení pohledávky včetně její identifikace.3. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaný se z nařízeného jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.4. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 11. 2019 včetně sazebníku poplatků za služby a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 117 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit v 96 měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni v měsíci ve výši 1 775,38 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 156,46 Kč. Smluvní strany ujednaly úrok ve výši 10 % ročně z poskytnutého úvěru. Žalovaný se zavázal hradit poplatky mimo jiné za zaslání upomínky a za prohlášení úvěru za splatný.6. Z potvrzení o výši příjmu soud zjistil, že žalovaný byl od 1. 7. 2018 zaměstnancem společnosti , Anonymizováno, průměrným čistým měsíčním příjmem za období od ledna 2019 do března 2019 ve výši 33 733 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025, přílohy č. 1 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala na žalobkyni převést pohledávky specifikované v příloze č. 1, což bylo žalovanému oznámeno.8. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného a platební historie soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 117 000 Kč. Žalovaný úvěr splácel do 14. 1. 2025.9. Z upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne 9. 12. 2023, 25. 11. 2024 a 5. 3. 2025, z upomínek ze dne 12. 2. 2025, 2. 4. 2025 a 17. 4. 2025 a výzvy k mimořádnému splacení dluhu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu před zesplatněním úvěru.10. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 21. 5. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 19. 5. 2025 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 60 252,37 Kč do 4. 6. 2025.11. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 10. 2025 a výpisu datové zprávy soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 62 259,97 Kč, a to do 7 dnů od datace výzvy.12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:13. Dne 18. 11. 2019 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 117 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úrokem ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny a sjednanými poplatky. Žalovaný hradil splátky úvěru do 14. 1. 2025. Dne 18. 9. 2025 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Svůj dluh žalovaný nevyrovnal ani žalobkyni k předžalobní výzvě ze dne 9. 10. 2025, která mu byla téhož dne odeslána, a ve které mu byla poskytnuta lhůta k dobrovolnému plnění do 7 dnů od datace předžalobní výzvy.14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.19. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.20. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.22. Dle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.23. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.24. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).25. Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.26. Dle § 2991 odst.