12 C 443/2020-23 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnila povinnost vyplývající ze smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřené dne 19. 11. 2019. Nárok žalobkyně sestává z neuhrazené jistiny (7 000 Kč), z pěti jednorázových sankcí za prodlení po 500 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč a ze zákonného úroku z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. Účastnice řízení souhlasily s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných [anonymizováno] a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Účastnice uzavřely dne 19. 11. 2019 smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] v níž se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr v částce 7 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr vrátit nejpozději do 27. 1. 2020, a to v pěti splátkách, s tím, že za každý den čerpání úvěru zaplatí poplatek 70 Kč, dále se žalovaná zavázala pro případ prodlení s úhradou jakékoli splátky zaplatit jednorázovou sankci ve výši 500 Kč (zjištěno ze smlouvy o podnikatelském úvěru a z potvrzení o přijaté platbě 1 Kč). Úvěr byl čerpán dne 19. 11. 2019 (zjištěno z potvrzení o provedené platbě 7 001 Kč). Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Smlouvou o úvěru se zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalované byly poskytnuty peněžní prostředky dle uzavřené smlouvy, žalovaná je však řádně ve sjednané lhůtě splatnosti neuhradil a ocitl se v prodlení se zaplacením každé splátky. Žalovaná je tudíž povinna uhradit žalobkyni jistinu ve výši 7 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč (tj. 70 Kč za každý ze 70 dnů zapůjčení až do 27. 1. 2020) a v souladu s § 2053 o. z. sjednanou smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč (tj. 500 Kč za každé prodlení s úhradou jedné z pěti splátek). Nejpozději dne 28. 1. 2020 se žalovaná ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto dále podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. (tj. 10 % ročně). Všemi výše uvedenými listinami má soud za prokázanou důvodnost žaloby a proto jí vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 14 400 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 189 Kč. Žaloba splňuje parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, obdobnými, ke zdejšímu soudu žalobcem podanými návrhy.