12 C 369/2020-31 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnila povinnost zaplatit částku ve výši 35 750,63 Kč vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 23. 10. 2016 mezi žalovanou coby dlužnicí a [právnická osoba], [IČO], coby věřitelkou, jež na žalobkyni pohledávku za žalovanou postoupila, a dále nesplnila povinnost zaplatit částku ve výši 27 687,20 Kč vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 21. 1. 2017 mezi žalovanou coby dlužnicí a [právnická osoba], [IČO], coby věřitelkou, jež na žalobkyni také tuto pohledávku za žalovanou postoupila. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná. Účastnice řízení souhlasily s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. [právnická osoba] a žalovaná dne 23. 10. 2016 uzavřely smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž byla žalované zapůjčena částka 40 000 Kč za poplatek v částce 33 728 Kč, smluvní úrok byl sjednán ve výši 28 % ročně (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce [číslo]). Žalovaná uhradila na dluh pouze část. Dále [právnická osoba] a žalovaná dne 21. 1. 2017 uzavřely smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž byla žalované zapůjčena částka 21 000 Kč za poplatek v částce 18 175 Kč, smluvní úrok byl sjednán ve výši 29 % ročně (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce [číslo]). Obě pohledávky byly na žalobkyni postoupeny dne 14. 6. 2018 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek). K tomuto dni byly kapitalizovány zákonné úroky z prodlení uplatněné žalobou. Dle žalobkyně zůstalo ze závazku žalované ze smlouvy [číslo] neuhrazeno na jistině 23 572,74 Kč a na poplatku 12 177,89 Kč a ze smlouvy [číslo] zůstalo neuhrazeno na jistině 16 704,31 Kč a na poplatku 10 982,89 Kč. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dvě smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Žalovaná smluvní povinnosti nesplnila, když včas nevrátila zapůjčené částky a nezaplatila poplatky, čímž se v obou případech ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Opak žalovaná netvrdila ani jinak se nebránila. Žalobkyně má, vedle práva na úhradu jistin, poplatků a smluvnních úroků, dle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., jelikož na ni přešlo právo k vymáhání předmětných pohledávek uzavřením smlouvy o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. o. z. Všemi výše uvedenými listinami má soud za prokázanou důvodnost žaloby a proto jí vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 912,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplacenéhosoudního poplatku v částce 2 538 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 63 437,83 Kč sestávající z částky 3 660 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 11 880 Kč ve výši 2 494,80 Kč.