18 C 349/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi ní a žalovanou byla dne 14. 6. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 332 629 Kč, a to na úvěrový účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala splácet úvěr a úroky z úvěru pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 906 Kč vždy 17. den každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka byla splatná ke dni 17. 7. 2018. Společně s vrácením poskytnuté jistiny se žalovaná zavázala k placení úroku ve výši 10,90 % ročně. Žalovaná uhradila dle splátkového kalendáře na jistinu částku 83 253,52 Kč, přičemž poslední splátku učinila dne 17. 11. 2019 a následně neplnila ničeho dalšího. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila, o čemž žalovanou vyrozuměla písemnou upomínkou ze dne 29. 3. 2020. Celková pohledávka žalobkyně je tak tvořena dlužnou jistinou v částce 311 915,58 Kč (nesplacený zůstatek poskytnutého úvěru), úrokem v sazbě 10,9 % za období od 30. 3. 2020 do 22. 3. 2021 v částce 33 903,70 Kč, úroky z prodlení ve výši 31 415,48 Kč od 22. 11. 2019 do 22. 3. 2021 v sazbě 10 % ročně a dlužnými poplatky v celkové výši 3 309 Kč (tyto jsou tvořeny následujícími položkami – náklady spojené s prodlením ve výši 2 100 Kč; poplatek za pojištění ve výši 980 Kč (4 x 245 Kč), a odpovídající částí měsíční výše poplatku za pojištění ke dni 29. 3. 2020 v částce 229 Kč). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. Soud ve věci rozhodl 19. 10. 2021 bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 14. 6. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 332 629 Kč, a to na úvěrový účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala splácet úvěr a úroky z úvěru pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 906 Kč vždy 17. den každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka byla splatná ke dni 17. 7. 2018. Společně s vrácením poskytnuté jistiny se žalovaná zavázala k placení úroku z vypůjčené částky ve výši 10,90 % ročně (smlouvou o úvěru). Žalovaná uhradila dle splátkového kalendáře na jistinu částku 83 253,52 Kč, přičemž poslední splátku učinila dne 17. 11. 2019 a následně neplnila ničeho dalšího. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 22. 3. 2020, o čemž žalovanou vyrozuměla písemnou upomínkou ze dne 29. 3. 2020 (oznámením o zesplatnění úvěru). Celková pohledávka žalobkyně je tak tvořena dlužnou jistinou v částce 311 915,58 Kč, úrokem v sazbě 10,9 % za období od 30. 3. 2020 do 22. 3. 2021 v částce 33 903,70 Kč, úroky z prodlení ve výši 31 415,48 Kč od 22. 11. 2019 do 22. 3. 2021 v sazbě 10 % ročně a dlužnými poplatky v celkové výši 3 309 Kč (výpisem z knih žalobkyně ze dne 22. 3. 2021). Poslední výzvou ze dne 26. 2. 2020 a následně předžalobní upomínkou ze dne 25. 11. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky s příslušenstvím (poslední výzvou k úhradě dlužné částky, předžalobní výzvou a dodejkou). Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by částku zaplatila. 6. Na základě závěrů o skutkovém stavu soud po právní stránce posoudil věc následovně: 7. Po hmotněprávní stránce se jedná o smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dle § 1751 o.z. Žalobkyně jakožto úvěrující se smlouvou zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do určité částky a žalovaná se jakožto úvěrovaný zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy neplnila, když sjednané splátky neplnila řádně a včas, čímž se dostala do prodlení dle § 1968 o. z., a žalobkyni tak vzniklo dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tedy od 23. 3. 2020, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě shora uvedeného soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. 8. Lhůty k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 948 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 15 222 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky včetně DPH ve výši 126 Kč.