18 C 89/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím, s tím, že žalovaný neuhradil jízdné a přirážku za jízdu bez platné jízdenky v dopravním prostředku MHD žalobkyně, k čemuž došlo dvakrát, a to v obou případech dne 10. 8. 2020, v metru v [obec], na lince A. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se přepravoval, shora uvedeného dne, v rámci sítě MHD, provozované žalobkyní. Při přepravní kontrole, která v ten den se žalovaným byla provedena, se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Dle přepravního řádu v době provádění přepravních kontrol činilo jízdné vždy částku 24 Kč a dále pak přirážka k jízdnému částku 1 500 Kč. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný se žalobkyní uzavřel, vždy nástupem do dopravního prostředku, jenž je součástí sítě MHD, provozované žalobkyní, konkludentně přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), čímž mu vznikla povinnost, dle přepravního řádu, zaplatit jízdné a pro případ neprokázání se platným jízdním dokladem při přepravní kontrole též i přirážku k jízdnému. Žalovaný se při přepravní kontrole nikdy neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu tak povinnost zaplatit též zmíněnou přirážku k jízdnému. Žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil, když dluh včas neuhradil, čímž se tak ocitl v prodlení, a to ve smyslu § 1968 o. z. Opak žalovaný netvrdil a ani jinak se nebránil. Žalobkyně má proto, dle § 1970, o. z., i právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena § 2, vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (8,25 % ročně ke dni počátku prodlení). Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku, v částce 400 Kč, a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 048 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, před žalobní výzva, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.