19 C 51/2017-426 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 20. 2. 2017, domáhala odstranění rozvodů vody v bytě, který jakožto nájemce družstevního bytu užívá žalovaná. Žalobkyně žalobu odůvodnila tak, že žalovaná, která na základě dohody účastníků ze dne 4. 8. 2015 obdržela souhlas s opravou rozvodů studené vody a teplé užitkové vody (v rámci souhlasu s opravou kuchyně, koupelny a WC v bytě) provedla v bytě bez souhlasu žalobkyně nové rozvody studené vody a TUV, které vedou podlahou bytu. Toto vedení rozvodů vody v podlaze bytu je pro žalobkyni nepřípustné zejména kvůli mechanické poruše, která může způsobit značné škody na majetku žalobkyně a ostatních obyvatel domu (ve stěně bytu pod chodbou předmětného bytu, v jejíž podlaze se vedení vody nachází, se nachází rozvod elektřiny). Podle čl. 52 odst. 5 stanov je žalobkyně oprávněna požadovat, aby žalovaná (nájemce) provedené nepovolené stavební úpravy odstranila. Žalobkyně vyzvala žalovanou, aby nejpozději do 30. 11. 2016 buď instalovala rozvody vody tak, aby byly vedeny po povrchu stěn se zalištováním, anebo tyto nové rozvody vody odstranila. Žalovaná rozvody vody neodstranila, proto se žalobkyně jejich odstranění domáhá touto žalobou. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť: (i) v uzavřené Dohodě o podmínkách k provedení drobných oprav a údržby bytu bylo uvedeno, že dojde k opravě rozvodů SV a TUV v bytě včetně změny materiálu, a to tak, že bude zachován dostatečný přístup ke společným rozvodům domu (voda, odpady, topení, měření) – v opačném případě bude nevhodná úprava odstraněna bez náhrady. Zároveň byla dohodou zakázána pouze úprava rozvodů ústředního topení a otopných těles. Po uzavření dohody a započetí prací žalovaná zjistila, že vedení SV a TUV v kuchyni je společné pro předmětný byt a sousední byt a uzávěry vody jsou přístupné pouze ze sousedního bytu (nacházejí se v šachtě přístupné pouze ze sousedního bytu). Jelikož toto řešení je nevhodné a představuje vážnou provozní vadu bytu, kdy v případě mechanické poruchy rozvodů vody do kuchyně v části, ve které jsou společné pro předmětný byt a sousední byt, nebylo možné se operativně (tj. bez součinnosti uživatelů sousedního bytu) dostat k hlavnímu bytovému uzávěru vody, který je umístěn v stoupačce sousedního bytu [číslo] žalovaná provedla na svůj náklad opravu tak, že tento nevhodný rozvod vody odstranila a rozvod vody do kuchyně vedla z WC (čímž sjednotila původní dva rozvody vody do bytu v jeden s jediným vodoměrem a hlavním uzávěrem rozvodu vody do bytu). Žalovanou provedená změna rozvodů SV a TUV byla učiněna v souladu s uzavřenou dohodou. To, že dohoda se změnou trasy počítala, vyplývá i z toho, že žalovaná měla zachovat dostatečný přístup k rozvodům vody. Zároveň je nelogické, aby jakožto nájemce družstevního bytu byla závislá na tom, zda ji nájemce sousedního bytu pustí k hlavnímu uzávěru vody. (ii) Nové rozvody vody jsou uloženy v kanálku podlahové skladby, chráněné termoakustickou izolací Tubex, což vylučuje zvýšení kročejové průzvučnosti. Jsou zalité betonovou mazaninou a překryté snadno demontovatelnou vinylovou podlahou. Oproti rozvodům vody uloženým do zdi a za keramickým obkladem kuchyňské linky jsou neméně přístupné operativnímu zásahu a opravě a neméně chráněné před mechanickým poškozením. Uložení rozvodů vody do skladby podlahy (mimo nosnou stavební konstrukci) žádné stavební předpisy nezakazují. 3. Podepsaný soud následně vydal rozsudek dne 13. 9. 2019, č.j. 19 C 51/2017-200, kterým uložil žalované, aby odstranila na své náklady nové rozvody studené a teplé vody, které vedou z koupelnové stoupačky a uložil ji nahradit žalobkyni a státu náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná odvolání, kdy rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2020, č.j. 21 Co 9/2020-261, byl rozsudek podepsaného soudu zrušen a soudu bylo uloženo, aby se zabýval možností a účelností uvedení v předchozí stav. Zároveň bylo soudu uloženo, aby posoudil, zda současné řešení odpovídá nyní platným normám. Zároveň byly odvolacím soudem zpochybněny závěry znalce [celé jméno znalce], když ten zpracoval posudek bez provedení místního šetření a bez konzultace s žalovanou, tedy posudek byl zpracován pouze na základě informací obsažených ve spise a po konzultaci s panem [příjmení] - místopředsedou představenstva. Soud proto nechal zpracovat znalecký posudek od [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa znalce], ve kterém bylo znalci uloženo, aby provedl i místní šetření – tedy prohlédl předmětný byt (viz usnesení podepsaného soudu ze dne 15. 9. 2020, č.j. 19 C 51/2017-271). 4. Žalovaná následně v řízení následujícím po rozhodnutí odvolacího soudu uvedla, že se žaloba jeví jako účelová i z toho pohledu, že je dlouhodobě plánován převod bytů ve vlastnictví žalobkyně do vlastnictví jejich členů a že to, že nebyly byty doposud převedeny do vlastnictví členů družstva je dáno především postupem představenstva žalobkyně, jelikož to převod bytů zpozdilo zejména kvůli tomu, že došlo k pozdějšímu převodu pozemku pod domem. Žalobkyně k tomu uvedla, že toto nemá souvislost s daným řízení. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění: 5. [příjmení] bytu [číslo] v [anonymizováno] patře domu [adresa] v ulici [anonymizována tři slova], [územní celek], je žalobkyně. Žalovaná je žalobkyní vedena jako člen družstva (žalobkyně) a nájemce předmětného bytu. Od okamžiku uzavření sňatku žalovaná, ani její manžel v předmětném bytě nebydlí a bydlet nemůže, neboť vzhledem k nedokončené rekonstrukci není byt obyvatelný (shodné skutkové tvrzení účastníků, existenci nájmu prokazuje i nájemní smlouva ze dne 29. 7. 2015, viz přílohová obálka k č.l. 1). 6. Dne 4. 8. 2015 uzavřeli účastníci Dohodu o podmínkách k provedení drobných oprav a údržby bytu. V dohodě žalobkyně souhlasila s opravou kuchyně a výměnou zařizovacích předmětů (oprava se bude týkat výměny stávajících zařizovacích předmětů – sporáku, obkladu, podlahové krytiny, rozvodů vody, odpadu a el. instalace včetně změny dispozice – přesunutí sporáku z pravého okraje kuchyňské linky na levý), s opravou koupelny a WC (oprava se bude týkat výměny stávajících zařizovacích předmětů – podlahové krytiny, rozvodů vody, odpadů a el. instalace včetně změny dispozice – přibylo navíc druhé umyvadlo a místo vany má být sprchový kout se skleněnou zástěnou), s opravou rozvodů SV a TUV v bytě včetně změny materiálu. Výslovně byl sjednán zákaz úpravy rozvodů ústředního topení a otopných těles (prokázáno dohodou a podmínkami k provedení drobných oprav a údržby bytu ze dne 4. 8. 2015, žádostí o souhlas s opravou kuchyně bytu [číslo] z 4. 8. 2015 včetně souhlasu z 10. 8. 2015, žádostí o souhlas s opravou koupelny a WC u bytu [číslo] z 4. 8. 2015 včetně souhlasu z 10. 8. 2015 a půdorysem – M 1:50 původní stav a půdorysem – M 1:50 navrhovaný stav, vše viz přílohová obálka k č.l. 1). 7. Žalovaná po započetí prací zjistila, že v bytě se nacházejí dva rozvody SV a TUV – jeden pro WC a koupelnu a druhý pro kuchyň. Rozvod pro WC a koupelnu byl pro byt [číslo] samostatný – tedy přímo od stoupačky vedlo potrubí do bytu [číslo] u stoupačky byl i uzavírací kohout. Rozvod v kuchyni byl však konstruován tak, že vodovodní potrubí vedlo ze stoupačkové šachty, do které měl přístup přes dvířka pouze obyvatel bytu [číslo] který mohl uzavřít přívod vody do daného potrubí – tedy pro oba byty ([číslo]) zároveň, jelikož měl přístup ke kohoutu, který byl přímo u stoupačky. Dále vedlo od stoupačky potrubí tak, že se v dělící příčce mezi oběma byty rozdvojovalo a na každém zakončení potrubí byl jeden vodoměr a jeden uzávěr (jeden uzávěr a vodoměr pro každý byt). Žalobkyně tak neměla možnost uzavřít vodu pro část potrubí, které jí vedlo ve stěně, tuto možnost měla až za svým kohoutem. (toto je mezi stranami nesporné, blíže např. viz nákres na č.l. 113 spisu). Zároveň u kohoutů a uzávěrů byla dvířka pro oba byty, kdy zde chyběl předěl v příčce, a teoreticky tak bylo možné vidět z jednoho bytu do druhého, pokud by zde nebyla dána vizuální zábrana (toto tvrzení žalované bylo potvrzeno dokumenty – např. požárním posouzením viz níže), tedy pokud by zde nebyla umístěna plechová zástěna. Žalovaná poté zvolila řešení vedení rozvodů vody tak, že nechala pomocí pneumatického kladiva v podlaze vyhloubit drážku pro uložení nového rozvodu vody a vedla vodu do kuchyně nově z koupelny přes chodbu drážkou v podlaze (shodné tvrzení účastníků). Časový sled událostí byl následující (v chronologickém pořadí): i. dne 26. 1. 2016 pan [celé jméno žalované] komunikoval telefonicky s p. [příjmení] (místopředsedou žalobkyně), že jsou rozvody vody špatně provedeny a že je tedy bude rušit a povede je jinudy. Dále s p. [příjmení] o tomto telefonicky mluvila žalovaná s tím, že je může ukázat. Pan [příjmení] s tímto nesouhlasil (prokázáno stanoviskem ke stížnosti ze dne 10. 2. 2016, viz přílohová obálka k č.l. 342 spisu, důkaz založen na jednání dne 18. 8. 2021, a rovněž k č.l. 371-376 spisu). ii. dne 27. 1. 2016 byla vyhotovena Stížnost na protiprávní jednání