21 C 228/2016-313 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobou podanou 19. 8. 2016 se žalobkyně domáhala zaplacení uvedené částky z titulu ručení žalovaného, jako jednatele společnosti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. za škodu podle ust. § 194 odst. 6 obchodního zákoníku, když žalovaný byl od 24. 4. 2006 do 16. 4. 2015 jediným jednatelem této společnosti, která poskytovala služby realitní kanceláře pod obchodní značkou [obchodní značka] [anonymizováno]. V průběhu roku 2012 došlo při poskytování služeb realitní kanceláře [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] k rozsáhlé ztrátě prostředků klientů, kteří neobdrželi platby za své nemovitosti, které prodávali prostřednictvím realitní kanceláře. Část poškozených klientů postoupila své nároky na náhradu škody žalobkyni a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 3. 2016 č. j. [spisová značka] bylo [právnická osoba] [anonymizováno] na základě žaloby podané žalobkyní uloženo zaplatit 21 346 345 Kč s úrokem z prodlení a rozsudek nabyl právní moci 30. 3. 2016. [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. však nemá v současné době žádný postižitelný majetek, prostředky a nevykonává žádnou činnost a byl to žalovaný jako její jednatel, který přinejmenším od počátku roku 2012 do září 2012 porušoval svoji povinnost vykonávat svoji působnost s péčí řádného hospodáře stanovenou ust. § 194 odst. 5 obchodního zákoníku, neboť přinejmenším od počátku srpna 2012 věděl o problémech s úschovami u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a neučinil žádná opatření, aby úschovu u něj klienti [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] nevyužívali a aby neuzavírali další smlouvy, které by obnášely úschovu u [anonymizováno] [příjmení] a neinformoval o tom ani vlastní makléře, natož klienty a neučinil žádná opatření, aby klienti [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] prostředky na účty [anonymizováno] [ulice] s [anonymizováno] [příjmení] byla za [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. ukončena 22. 8. 2012, avšak makléře informoval o problému s úschovami až 10. 9. 2012 a ti teprve poté informovali klienty, ale to už došlo k odčerpání peněz z účtu [anonymizováno] [příjmení]. Přestože [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. měla uzavřeno pojištění odpovědnosti, žalovaný neuplatňoval řádně nároky [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. z tohoto pojištění, když po prvním obecném odmítnutí plnění ze strany pojišťovny nenahlásil každou jednotlivou škodu a neuplatnil nároky z pojištění u soudu. Žalobkyně tvrdila, že nárok nemůže být promlčen, neboť podle § 112 občanského zákoníku promlčecí doba neběží, pokud věřitel uplatnil pohledávky u soudu. Pokud poškození uplatnili svoje pohledávky v insolvenčním řízení vedeném na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., když první přihláška pohledávky byla podána 27. 5. 2014 a poslední 12. 9. 2014, čímž došlo v souladu s ust. § 109 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona ke stavění promlčecí lhůty. Pokud bylo insolvenční řízení skončeno v březnu 2015 a pokud byla žaloba proti [anonymizována dvě slova] k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 podána 24. 4. 2015, nemůže být nárok promlčen. Žalobkyně tvrdila, že vzhledem k tomu, že byly poškozeny fyzické osoby, bylo třeba volit levný způsob řešení pro poškozené a to návrh na insolvenční řízení, neboť ne všichni byli schopni zaplatit soudní poplatek v normálním civilním řízení, a proto přihlásili svoje pohledávky do insolvenčního řízení, které však skončilo zamítnutím z důvodu, že tak rozsáhlé dokazování insolvenční soud nemůže provádět a byli odkázáni na civilní soud. Žalobkyně dále tvrdila, že nemohlo dojít ani k promlčení nároku na náhradu škody podle § 194 odst. 6 obchodního zákoníku, neboť dlužník [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. neuhradil na základě pravomocného rozsudku svůj dluh a věřitelé se nemohli domoci úhrady dluhu ani v exekuci, a teprve poté, co bylo postaveno najisto, že se ničeho po [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. nedomohou, se mohli začít domáhat plnění proti žalovanému jako jednateli společnosti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Společnost [anonymizována dvě slova] byla vyzývána k plnění již v roce 2012 poškozenými, ale reakce byla taková, že odmítala svoji odpovědnost s tím, že škodu způsobil advokát. V průběhu roku 2013 pak došlo k vyvedení aktiv [právnická osoba] [anonymizováno] do [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen RSPP), kam byla převedena i významná část podniku a následně byly veškeré aktivity [anonymizována dvě slova] ukončeny a nebyl nalezen žádný majetek této společnosti, byť s ním v minulosti společnost disponovala. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný právě tím způsobil [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. ještě další škodu, když došlo k porušení zásady loajality jednatele, neboť ještě za rok 2011 společnost vykázala výkony ve výši 39 354 000 Kč a provozní výsledek hospodaření 4 006 000 Kč. 2. Žalovaný namítal, že nebyl účastníkem v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 100/2015 a namítal promlčení ve vztahu k nároku na náhradu škody, který žalobkyně uplatnila v tomto řízení proti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a to s odkazem na ust. § 548 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, když žalovaný jakožto ručitel [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] může uplatnit proti žalobkyni jakožto věřiteli všechny námitky, které by proti ní měla společnost jako dlužník a to bez ohledu na to, zda danou námitku uplatnila sama společnost či nikoli. Současně žalovaný namítal promlčení v tomto řízení uplatňovaného nároku z titulu ručení člena statutárního orgánu společnosti, neboť ručitelský závazek má ve vztahu k závazku hlavnímu akcesorickou a subsidiární povahu, z čehož vyplývá, že práva a povinnosti z ručitelského závazku jsou podřízeny režimu téhož zákoníku, kterým se řídí hlavní závazkový vztah. Řídí-li se právo žalobkyně na náhradu škody občanským zákoníkem, pak je třeba v otázce běhu a délky promlčecích lhůt u ručitelského závazku aplikovat příslušná ustanovení občanského zákoníku. Žalovaný dále popřel, že by on sám odpovídal za to, že [anonymizováno] [příjmení] zpronevěřil finanční prostředky z úschov klientů, neboť advokátní úschova nebyla službou, která byla součástí služeb poskytovaných [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na základě zprostředkovatelské smlouvy. Využití této možnosti bylo zcela závislé na volbě klienta, někteří klienti služby úschovy u [anonymizováno] [příjmení] využili, někteří nikoli. [ulice] s [anonymizováno] [příjmení] byla až do srpna 2012 bezproblémová a teprve v polovině srpna 2012 oznámili dva realitní makléři paní [jméno] [jméno] (tehdejší obchodní ředitelce), že advokát nevyplatil peníze z účtu advokátní úschovy ve stanovené lhůtě. Advokát [anonymizováno] [příjmení] nebyl zaměstnancem [právnická osoba] [anonymizováno], měl pouze pronajaté kancelářské prostory ve stejné budově, ve které sídlila společnost a realitní makléři společnosti nabízeli zajištění kontaktu s advokátem klientům. Žalovaný namítal, že pokud bylo insolvenční řízení skončeno tak, že návrh byl zamítnut, hledí se na to, jako by návrh nebyl podán, a nedošlo tedy ke stavění promlčecích lhůt. Rovněž žalovaný nesouhlasil s tím, že žalobkyně musela čekat až na skončení exekučního řízení, aby mohla být podána žaloba proti jednateli společnosti [příjmení] [anonymizována dvě slova], neboť podle žalovaného tak mohla žalobkyně učinit ihned. Žalovaný dále tvrdil, že údaje žalobkyně o zisku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] se nezakládají na pravdě, když z účetních závěrek společnosti plyne, že za rok 2009 vykázala společnost ztrátu, za rok 2010 rovněž ztrátu, za rok 2011 pak zisk, za rok 2012 zisk a k polovině roku 2013 dle závěrky ztrátu ve výši 1 597 000 Kč a tento propad zisku kopíruje události z roku 2012, když i zisky v minulém období byly řádově pouze jednotky milionů. Žalovaný popřel, že by měl jakoukoliv účast ve [právnická osoba] a rovněž poopřel, že by utlumení aktivity [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] v roce 2013 zapříčinil svým aktivním jednáním právě žalovaný, neboť hodnota realitní společnosti je závislá na množství klientů využívajících její služby a pokud nemá realitní společnost dobré jméno, pak nemá ani klienty a nemá ani hodnotu. Společnost [anonymizována dvě slova] byla poškozena nespravedlivou masivní mediální kampaní, kdy zásadně utrpěl její mediální obraz i dobré jméno značky, v důsledku čehož došlo ke snížení hodnoty samotné společnosti. Žalovaný nevyvedl ani neumožnil vyvést majetek [právnická osoba] 21, když příčinou stále více omezené aktivity společnosti byl mediální tlak a to, že polovina makléřů ukončila spolupráci s [anonymizována dvě slova], přičemž část jich vstoupila do RSPP, ale část nikoli. Sám žalovaný v RSPP nemá jakoukoliv majetkovou účast, ani ji neřídí. Navíc v březnu 2013 skončila pětiletá franchisingová smlouva, na základě čehož [právnická osoba] [anonymizováno] zaniklo právo užívat značku [anonymizována dvě slova] a