32 C 289/2020-158 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobou ze dne 7.12.2020 se žalobkyně domáhá určení, že okamžité zrušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností ze dne 13.10.2020 je neplatné. Žalobkyně byla u žalované od 1.7.2018 zaměstnána na pozici„ Business Development Manager“, a to na základě pracovní smlouvy ze dne 30.6.2018. Žalovaná byla s prací žalobkyně dlouhodobě spokojena, přesto došlo postupnému vyostření vzájemných vztahů, přičemž dne 28.7.2020 došlo k vzájemné konfrontaci, když jednatel žalované požadoval podpis překládaného blíže nespecifikovaného dokumentu, a to aniž by žalobkyně měla možnost se s tímto seznámit. Dne 31.7.2020 zaslal žalovaný žalobkyni email s přílohou ze dne 28.7.2020 označený jako Upozornění na porušování povinností zaměstnance vyplývajících z právních předpisů a pracovní smlouvy, ve kterém žalobkyni vytýkal, že jejím jednáním dochází k poškozování jeho dobrého jména, že porušila vnitřní předpisy a pokyny zaměstnavatele a porušila i povinnost nejednat v rozporu s jeho oprávněnými zájmy. Nato reagovala žalobkyně písemně dne 5.8.2020 s tím, že vytýkané skutečnosti uvedla na pravou míru. Vzájemné vztahy se dále vyostřovaly, jednatel pan [příjmení] začal žalobkyni na pracovišti slovně napadat a vyvíjet na ní nátlak, aby došlo k ukončení pracovního poměru. Opakovaně žalobkyni nepřímo vyhrožoval, snažil se získat telefonní čísla na osoby jí blízké, přičemž měl opakovaně zmiňovat, že výtky se nevztahují k pracovnímu výkonu, ale pouze k jednání v rámci osobní roviny. Následně jí bylo doručeno Oznámení o překážkách v práci a změna mzdového výměru ze dne 20.8.2020, kterým jí bylo sděleno, že s účinností od 20.8.2020 nebude žalobkyni umožněn výkon práce, a to z důvodu údajného porušení pracovní kázně bez bližšího vysvětlení. Ze dne na den jí byl zamezen vstup do provozovny, byla vyzvána k odevzdání pomůcek včetně notebooku a bylo zablokováno její telefonní číslo. Žalobkyně 5. 10.2020 vyzvala žalovanou ke sdělení, jak dlouho bude tento stav trvat a aby ji uplatnění institutu překážek v práci blíže objasnil a zároveň ho informovala, že v souladu s jeho požadavkem nevyvíjí žádnou aktivitu, což vůči zákazníkům působí negativně. Jelikož zákoník práce nezná překážky v práci z důvodu neuspokojivé pracovní kázně, má žalobkyně zato, že žalovaný zneužil svého postavení a svévolně v její neprospěch tento institut uplatnil. Dne 16.10.2020 obdržela žalobkyně přípis ze dne 13.10.2020 označený jako Okamžité zrušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností, kterým ji zaměstnavatel informoval o skončení pracovního poměru založeného smlouvou ze dne 30.6.2018 dle § 55 odst. 1 písm. b) ZP, a to pro neoprávněné zkopírování dat zaměstnavatele a pro jednání zaměstnankyně, které vykazovalo znaky nekalé soutěže a porušení zákazu konkurence. Žalobkyně oznámila žalované, že trvá na dalším zaměstnávání, že v jejím jednání spatřuje snahu o nezákonné skončení pracovního poměru a že jednání, které jí je kladeno za vinu nenaplňuje takovou intenzitu porušení, pro kterou lze tento následek uplatnit, neboť žalobkyně reagovala pouze na předchozí zcela nestandardní jednání žalovaného vykazující znaky bossingu. 2. Žalovaná shledala ve svém vyjádření žalobu zcela nedůvodnou a navrhla ji zamítnout. V odůvodnění uvedla, že v průběhu roku 2020 došlo k vzájemnému narušení důvěry mezi žalobkyní a žalovanou, že ta opakovaně slovně útočila jak na jednatele společnosti, tak na jeho partnerku, což vedlo v červenci 2020 v upozornění žalobkyně na porušování jejích povinností. Pokud jde o incident, ze dne 28.7.2020, byla to pouze snaha o doručení vytýkacího dopisu, přičemž žalovaná zdůrazňuje, že námitky ohledně nemožnosti seznámit se jsou liché, když jde o dokument, který vyvolává právní následky, až ve chvíli, kdy se dostane do rukou adresáta. V dopise ze dne 5.8.2020 žalobkyně požadovala vyplacení podílu na zisku, aniž by pro to byly splněny podmínky a rovněž její právní zástupce poprvé vyjádřil přesvědčení, že jednání jednatele žalované vykazuje znaky bossingu. Žalobkyně dne 19.8.2020 stáhla prostřednictvím pracovního notebooku a zkopírovala na externí osobní úložiště významný objem interních dokumentů a citlivých dat žalované ze systému Onedrive, který v rámci zabudovaných systémů toho stahování vyhodnotil jako nestandardní a rizikové a zaslal automatické oznámení. Žalobkyni byl proto notebook dne 20.8.2020 odebrán a zakonzervován pro následné šetření incidentu, o čemž byla jak ona, tak její právní zástupce informováni. Současně ji byl uložen zákaz komunikovat se zákazníky žalované. Není pravda, že žalobkyně nevěděla, proč žalovaná přistoupila k překážkám v práci, když toto bylo žalobkyni osvětleno osobně dne 20.8.2020 ráno a jejímu právnímu zástupci v 11:26 emailem z téhož dne. Dne 1.9.2020 byla žalobkyně vyzvána aby nekontaktovala zákazníky a obchodní partnery. Notebook byl předán soudnímu znalci [titul] [jméno] [celé jméno znalce], [anonymizováno], který incident stahování v rámci znaleckého posudku [číslo] [rok] prošetřil a zjistil, že ve dnech 17.-. 19.8.2020 došlo ze strany žalobkyně prostřednictvím jejího pracovního notebooku ke stažení více než 5 000 souborů a 476 GB dat zaměstnavatele ze systému Onedrive, tato data byla přesunuta na externí disk o kapacitě 500 GB a následně z notebooku vymazána. Během zpracování znaleckého posudku žalovaná zjistila, že žalobkyně je i přes zákaz v kontaktu se zákazníky a je činná pro konkurenční společnost [právnická osoba], [IČO], kam přešly bývalé zaměstnankyně žalované [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Po dokončení znaleckého posudku byl s žalobkyní pro neoprávněné stahování dat, které její právní zástupce potvrdil, okamžitě zrušen pracovní poměr. Navíc se potvrdila obava, že stažené dokumenty žalobkyně nadále používá. Její jednání je nejen porušením povinností, ale i příkladem absolutní neloajality vůči zaměstnavateli a má za následek oprávněnou ztrátu důvěry v zaměstnance. Pokud jde o přípis žalobkyně datovaný 5.10.2020, tento odeslala až 14.10.2020, tedy po vyhotovení okamžitého zrušení, které ji bylo doručeno 16.10.2020 a teprve 19.10.2020 byl přípis doručen žalované. Žalobkyně v žalobě v zásadě potvrzuje, že data neoprávněně zkopírovala a svůj výkon činnosti pro konkurenční společnost ospravedlňuje tím, že jí bylo znemožněno vyvíjet řádnou pracovní činnost, což rozhodně není důvod pro porušení zákazu konkurenční činnosti a nepředstavuje oprávnění jednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Dne 25.8.2020 rozeslala žalobkyně obchodním partnerům a zákazníkům obsaženým v databázi žalované sms z jejího nového zřejmě osobního telefonního čísla [tel. číslo], kdy obchodní partnery a zákazníky nabádala, aby smazali původní číslo, které je ve vlastnictví žalované a je u zákazníků vedeno jako kontaktní. Vzhledem k tomu, že dané telefonní číslo je kontaktní číslo žalobkyně při vystupování za konkurenční [anonymizováno] [jméno], je dle žalované zřejmé, že uvedená aktivita byla činěna s cílem poškodit žalovanou a získat prospěch pro konkurenční subjekt. Žalobkyně byla rovněž nejméně od září 2020 činná pro [anonymizováno] [jméno] a sjednávala si schůzky se zákazníky a obchodními partnery žalované, přičemž odkazuje na emailovou komunikaci s paní [jméno] [příjmení], kde je žalobkyně uvedena již v příjemcích emailu. Následně toto potvrdil zástupce žalobkyně, když uvedl, že klientka byla díky chování žalované v tak tíživé situaci, že přijala oslovení zástupcem [právnická osoba] [anonymizováno] s tím, že komunikaci s klienty i poté, co ji nebylo reagováno na dotaz z 5.10.2020, jak v dané situaci, kdy je oslovována sama klienty reagovat, brala jako snahu jak v nouzové situaci předejít ztrátě klienta. K této činnosti souhlas Vašeho klienta nepotřebovala, protože se nejednalo o výdělečnou činnost. S ohledem na výši náhrady mzdy, která je vyšší než mzda žalobkyně, nemá tvrzení o tíživé situaci oporu ve skutkovém stavu. Skutečnost, že stažená data užívá žalobkyně jako zaměstnankyně konkurenčního subjektu dokládá například nabídkou pro [anonymizována dvě slova], kde vedle specifikace služeb a ceny, je jedinou změnou změna poskytovatele, ve verzi Word je rovněž z metadat zřejmé, že původním autorem dokumentu je [příjmení], tedy jednatel žalované. 3. K prvnímu jednání ve věci se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud přesto nevyhověl návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání a ve věci zahájil dokazování. Žalobkyně při jednání uvedla, že data v rozsahu 365 MB o počtu 715 souborů stáhla, neboť ji jednatel sdělil, že z OneDrivu se ztrácejí data rozhodná pro vyplacení jejího ročního bonusu zakotveného v příloze dvě pracovní smlouvy. USB, na které data přetáhla, nikdy nešlo do ruky třetí osobě, vydala ho Policii ČR a kopii dat vrátila žalované na jiném nosiči. Dále uvedla, že obchodní tajemství nemůže být naplněno nabídkami školení, které prostě nejde považovat za předmět obchodního tajemství, a navíc pocházejí od původního zaměstnavatele. 4. Žalovaná se dodatečně vyjádřila tak, že tvrzení žalobkyně ohledně důvodu