39 C 464/2020-18 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 675 Kč s odůvodněním, že žalovaný ke dni [datum] splnil svoji povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do evidence. Žalovaný své následné povinnosti hradit předepsané poplatky nedostál, a zůstal dlužit za období měsíců [číslo], vždy po 135 Kč Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných televizních poplatků v celkové výši 675 Kč, žalovaný však do dnešního dne tuto svou povinnost nesplnil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval. K jednání soudu dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, strana žalující se řádně omluvila, bylo proto jednáno dle ust. § 101 odst. 3) o.s.ř. bez jejich přítomnosti. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinami - Výzva k přihlášení poplatníka a doručenka k této výzvě, - Písemná informace žalovanému o zařazení do evidence poplatníků, - Výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků spolu s doručenkou, - Specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení.a vzal za prokázaný následující skutkový stav: 4. Z potvrzení o přihlášení poplatníka TV poplatků, včetně potvrzení České pošty, vzal soud za prokázané, že žalovaný se přihlásil jako poplatník televizních poplatků pod adresou [adresa], [ulice a číslo], od měsíce [číslo]. 5. Z výzvy k zaplacení včetně doručenky, specifikace úroku z prodlení, bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 15 dnů od doručení výzvy (7 dnů od doručení upomínky), dluhu ve výši 675 Kč, (úrok z prodlení ve výši 60,29 Kč) tj. za období měsíců [číslo], vždy po 135 Kč. 6. Žalobkyně je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, která, kromě dalšího, provozuje analogové televizní vysílání dvou televizních programů. Povinnost žalovaného platit televizní poplatky v měsíční sazbě 120 resp. 135 Kč plyne z ust. § 5 odst. 1) a § 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Podle ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb. je žalobce oprávněn vymáhat dluh u soudu, jestliže poplatník nezaplatí dlužné poplatky ani v přiměřené dodatečné lhůtě poskytnuté žalobcem. Podle § 8 odst. 6) zákona č. 348/2005 Sb. poplatník je povinen písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona případné změny do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. Poplatková povinnost poplatníka přitom podle ust. § 8 odst.8) zákona č. 348/2005 Sb. trvá, pokud se poplatník neodhlásí z evidence. 7. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o.s.ř.), dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 8. Soud vzal za plně prokázané, že žalovaný byl v době rozhodné poplatníkem, neboť neohlásil případné změny pobytu, neodhlásil se z evidence, poplatky za období [číslo] 15 dnů od doručení výzvy přes výzvu neuhradil, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. Protože žalovaný svoji povinnost ani po výzvě žalobce nesplnil, ocitl se tak v prodlení se zaplacením jednotlivých dlužných částek ve smyslu ust. § 517 odst. 1 věta první zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o.z.) ke dni následujícímu po dni jejich splatnosti. Ust. § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. stanoví splatnost televizního poplatku na patnáctý den každého kalendářního měsíce. Podle ust. § 517 odst. 2 o.z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění též úroky z prodlení. O příslušenství pohledávky rozhodl soud dle ust. § 1970 obč.zák. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 675 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.