40 C 405/2020-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobce se na žalované domáhal zaplacení shora uvedených částek se zákonným úrokem u prodlení z titulu dluhu z pojistných smluv. Pojistná smlouva byla uzavřena dne 21. 1. 2016 pod [číslo]. Předmětem smlouvy bylo pojištění„ [název] [produktu]“. Počátek pojištění byl sjednán ke dni 15. 2. 2016. Pojistná smlouva zanikla ke dni 9. 9. 2019 pro neplacení pojistného. Za období od 15. 2. 2016 do 9. 9. 2019 činí dlužné pojistné 395 Kč. Další pojistná smlouva byla uzavřena dne 21. 9. 2018 pod [číslo]. Předmětem smlouvy bylo pojištění„ [název] [produktu]“. Počátek pojištění byl sjednán ke dni 22. 9. 2018. Pojistná smlouva zanikla ke dni 16. 9. 2019 pro neplacení pojistného. Za období od 22. 9. 2018 do 16. 9. 2019 činí dlužné pojistné 1 441 Kč Ani přes předžalobní upomínku žalovaná dlužnou částku nezaplatila. Žalovaná se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřila. Usnesením zdejšího soudu ze dne 30. 10. 2020, č. j. 40 C 405/2020-14 vyzval soud žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovanou současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřila, žalobce s rozhodnutím ve věci souhlasil. Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce uzavřel s žalovanou dne 21. 1. 2016 pojistnou [produktu] [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění„ [název] [produktu]“. Ke dni zániku pojistné smlouvy dne [datum] činilo dlužné nezaplacené pojistné 395 Kč, které nebylo ani přes předžalobní upomínku zaplaceno. Žalobce uzavřel s žalovanou dne 21. 9. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění„ [název] [produktu]“. Ke dni zániku pojistné smlouvy dne 16. 9. 2019 činilo dlužné nezaplacené pojistné 1 441 Kč, které nebylo ani přes předžalobní upomínku zaplaceno (zjištěno z pojistných smluv, oznámení o zániku pojistných smluv, upomínky, výzvy k úhradě, kvalifikované výzvy k plnění). Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na jejímž základě vznikla žalovanému povinnost platit pojistné. Protože žalovaný netvrdil, že by dluh, byť jen částečně splnil, je žaloba podána po právu a dlužnou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Příslušenství pohledávky pak bylo přiznáno v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) po 200 Kč za každý ze tří úkonů právních služeb včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad výdajů dle § 14a advokátního tarifu a § 137 odst. 3 a § 152 odst. 2 o. s. ř. O místě plnění náhrady nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. K plnění náhrady nákladů řízení jakož i nároku samotného byla stanovena zákonná třídenní lhůta s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).