40 C 432/2021-47 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobce se po žalované domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že právní předchůdce [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] nebo [právnická osoba], anebo [právnická osoba], anebo [právnická osoba]) (dále jen„ [příjmení]“), uzavřel s žalovanou dne 14. 2. 2002 smlouvu o Finančním leasingu [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdce žalobce přenechal žalované jako leasingovému nájemci k užívání předmět leasingu specifikovaný ve Smlouvě, a to na dobu 24 měsíců. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila leasingové splátky řádně a včas, Banka Smlouvu předčasně ukončila, ke dni 16. 9. 2002, o čemž žalovanou písemně vyrozuměla. Poslední splátku uhradila žalovaná dne 27. 9. 2002. Pohledávku vyplývající z výše uvedené Smlouvy Banka postoupila žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 s účinností ke dni 15. 3. 2019. Dlužná částka ke dni postoupení činila 4 089 Kč s příslušenstvím. Tuto částka žalovaná ani přes předžalobní upomínku neplatila. Žalovaná se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřila. Usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 9. 2021, č. j. 40 C 432/2021-41 vyzval soud žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovanou současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř., a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobce Banka a žalovaná uzavřeli dne 14. 2. 2002 pod [číslo] Smlouvu, na základě které právní předchůdce žalobce přenechal žalované jakožto leasingovému nájemci k užívání předmět leasingu specifikovaný ve Smlouvě na dobu 24 měsíců. Žalovaná se zavázala za užívání předmětu leasingu uhradit právnímu předchůdci žalobce celkem 24 pravidelných měsíčních leasingových splátek. Banka smlouvu předčasně ukončila ke dni 16. 9. 2002, neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek leasingu. Smlouvou ze dne 12. 3. 2019 Banka postoupila pohledávku za žalovanou žalobci. Ke dni postoupení činila pohledávka částku 4 089 Kč. Dluh žalovaná ani přes předžalobní upomínku nezaplatila. (Zjištěno z leasingové smlouvy [číslo] ze dne 14. 2. 2002 splátkového kalendáře předávacího protokolu všeobecných obchodních podmínek finančního leasingu, ukončení smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 včetně přílohy č. 1 – seznam postoupených pohledávek, potvrzení o úhradě kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky, včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání). Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu podle § 262 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku v režimu § 269 odst. 2 obchodního zákoníku. Podmínky smlouvy žalovaná nedodržela a vzniklý dluh je proto povinna zaplatit. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci ve smyslu § 1879 a násl. zákona č 89/2012 Sb., o. z., o čemž byla žalovaná vyrozuměna, a je tak povinna plnit žalobci jako svému věřiteli. Jelikož žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by dluh ve výši 4 089 Kč uhradila, je povinna tento dluh zaplatit žalobci. Příslušenství pohledávky je v souladu s ujednáním ve Smlouvě a se Všeobecnými obchodními podmínkami finančního leasingu, které jsou součástí Smlouvy. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) po 200 Kč za každý ze tří úkonů právních služeb včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad výdajů dle § 14a advokátního tarifu a § 137 odst. 3 a § 152 odst. 2 o. s. ř. O místě plnění náhrady nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtách k plnění rozhodoval soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.