40 C 454/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 4

Předmětem řízení bylo zaplacení částky 5 610 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 23. 5. 2019 mezi žalovaným a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Dle tvrzení žalobkyně žalovaný čerpal úvěr ve výši 4 000 Kč, poskytnuté peněžité prostředky však do data splatnosti v plné výši nevrátil. Usnesením zdejšího soudu ze dne 11. 10. 2021 č. j. 40 C 454/2021-16 vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovaného současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právním předchůdce žalobkyně uzavřel dne 23. 5. 2019 se žalovaným po prověření jeho úvěruschopnosti smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo]. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 4 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem a s poplatky v 45 týdenních splátkách po 148 Kč spolu s úrokem 660 Kč, administrativním poplatkem 800 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 1 200 Kč Poslední splátka byla splatná dne 2. 4. 2020. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením splátek a do dnešního dne neuhradil částku 5 610 Kč skládající se z dlužné jistiny 4000 Kč a dlužných poplatků 1 610 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně postoupil svou pohledávku žalobkyni, což oznámil žalovanému oznámením o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2021. Žalovanému byla dne 13. 5. 2021 prostřednictvím zástupce žalobkyně zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dluh do dnešního dne neuhradil. (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 23. 5. 2019, karty zákazníka, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 včetně seznamu pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 včetně podacího lístku a z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 13. 5. 2021) Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) Tato pohledávka byla následně v souladu s § 1879 a násl. o. z., postoupena žalobkyni. Žalovanému byly na základě smlouvy poskytnuty peněžní prostředky, které byl povinen vrátit v ujednaných splátkách. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splátkami do prodlení a do dnešního dne celou částku žalobkyni ani jejímu právnímu předchůdci neuhradil, je nárok žalobkyně důvodný. Žalobkyně má dle smlouvy nárok také na úrok ve výši 18,87 % ročně z dlužné jistiny od data splatnosti poslední splátky do zaplacení. Soud přiznal žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výši stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a to od data následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu včetně (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé, výzva k plnění), tří náhrad hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. O lhůtách k plnění rozhodoval soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.