42 C 252/2021-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou ze dne 30. 3. 2021 (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala stanovení povinnosti žalované tak, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozhodnutí, s odůvodněním, že žalovaná dne 18. 1. 2021 cestovala dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, konkrétně metrem - linkou B, čímž žalovaná svým konkludentním jednáním uzavřela smlouvu o osobní přepravě. Ze strany žalobkyně byla provedena přepravní kontrola žalované, která se neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tedy stanovené jízdné. Žalovaná tak naplnila podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala kromě jízdného ve výši 24 Kč také přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná však ani přes výzvu žalobkyně neuhradila ničeho. 3. Ve věci zdejší soud dne 7. 4. 2021 vydal elektronický platební rozkaz pod [číslo jednací] (nachází se na č. l. 9 spisu). Soud však tento elektronický platební rozkaz dle ustanovení § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil v plném rozsahu (jak plyne z usnesení na č. l. 10 spisu), neboť se nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou. Následně byla věc převedena z rozkazního řízení do sporného řízení pod sp. zn. [spisová značka]. 4. Následně soud k projednání věci nařídil jednání na den 31. 8. 2021, přičemž předvolání k tomuto jednání bylo žalobkyni resp. právnímu zástupci žalobkyně doručeno dnem 7. 7. 2021 (potvrzení o doručení do DS připojeno k č. l. 12), žalované bylo předvolání k jednání doručeno - fikcí - dnem 23. 7. 2021 (tj. 10. dnem uložení na poště) na adresu jejího trvalého bydliště. Žalobkyně, resp. její právní zástupce podáním ze dne 27. 8. 2021 zaslal zdejšímu soudu omluvu z jednání spolu s vyjádřením (nachází se na č. l. 19 spisu) a zároveň souhlasil s tím, aby věc byla soudem projednána v nepřítomnosti žalobkyně. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a ani se bez omluvy na jednání soudu nedostavila, ač byla řádně obeslána. Proto soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z předložených listinných důkazů. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin byl soudem zjištěn následující skutkový stav: 6. Žalovaná se dne 18. 1. 2021 přepravovala metrem na lince B, přičemž když byla kontrolována pověřenou osobou žalobkyně (revizorem), neprokázala se platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán protokol, který žalovaná podepsala a přezvala (prokázáno Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 18. 1. 2021). Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení přirážky k jízdnému v částce 1 500 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu, přičemž ve snížené výši 800 Kč by činila přirážka k jízdnému pouze v případě, že by byla zaplacena do 15 dnů ode dne jejího uložení (prokázáno Smluvními přepravními podmínkami PID; Tarifem PID). Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou (prokázáno Výzvou k úhradě dluhu ze dne 16. 3. 2021 vč. potvrzení o odeslání). 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 8. Podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 9. Podle ust. § 37 odst. 4, 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění účinném od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2021 (dále jen„ zák. č. 266/1994 Sb.“) průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 5 písm. b) citovaného zákona. Přeprava tramvají, lanovkou či trolejbusem či metrem spadá pod drážní dopravu a řídí se ustanoveními citovaného zákona, jak plyne z celého textu zákona, mj. i z vymezení předmětu právní úpravy (ust. § 1 cit. zák.). 10. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d) cit. zák.). 11. Podle ust. § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 12. Podle ust. § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 13. Podle bodu III. 1. Tarifu PID platného od 1. 2. 2016, ve znění dodatků, činí základní plnocenné jízdné po hl. m. [obec] 24 Kč. 14. Podle bodu XIII. 7 C Tarifu PID platného od 1. 2. 2016, ve znění dodatků, cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1 500 Kč. 15. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatila jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, požadovaného v souladu s prováděcím předpisem, tj. nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. 18. O povinnosti k zaplacení úroku z prodlení soud rozhodl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně řádně požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu. 19. Pokud jde o pariční lhůtu tj. lhůtu k plnění, tak tato byla určena ve standardní délce tří dnů s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. věta první). 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Dále odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby po 200 Kč, kdy sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby je vyčíslena podle § 14b odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ a. t.“), a které byly zástupci žalobkyně přiznány podle § 11 odst. 1 a. t. za následující služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby a podání žaloby. Zároveň zástupci žalobkyně náleží paušální částka jako náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za 3 úkony po 100 Kč, a náhrada za DPH 21% z odměny a náhrad zástupce ve výši 189 Kč Celkem bylo žalované straně uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 489 Kč, k rukám jejího právního zástupce. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud i u nákladů řízení určil standardní třídenní lhůtu (§ 160 o. s. ř.).