11 C 114/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 3 840 Kč s tím, že žalobkyně se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně dne 10. 2. 2021 žalované poskytla částku 3 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení nákladů spojených s úvěrem ve výši 3 840 Kč, poplatku za upomínku ve výši 57,75 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 3 840 Kč, tj. ve výši 1 317,12 Kč 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzval usnesením žalovanou, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ji, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Výzva byla žalované doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 16. 5. 2022. Žalovaná na tuto výzvu do současné doby nereagovala. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez potřeby nařízení jednání výslovně souhlasila v podání. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 4. Soud na základě provedeného dokazování výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, smlouvou o úvěru [číslo] všeobecnými podmínkami poskytnutí úvěru, standardní informací o spotřebitelském úvěru, upomínkou ze dne 12. 3. 2021, upomínkou ze dne 26. 4. 2021, předžalobní upomínkou ze dne 16. 6. 2021, předžalobní výzvou ze dne 23. 12. 2021, výpisem z účtu žalované za prosinec 2020 a leden 2021, výplatními páskami za říjen až prosinec 2020, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 5. Žalobkyně s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně dne 10. 2. 2021 žalované poskytla částku 3 000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne 10. 3. 2021 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 840 Kč nevrátila. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovala příjmy a výdaje žalované. Žalovaná se citovanou smlouvou zavázala k vrácení částky 3 840 Kč a zaplacení poplatku za každou upomínku zaslanou e-mailem nebo SMS zprávou ve výši 19,25 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý kalendářní den prodlení. E-maily ze dne 12. 3. 2021, 26. 4. 2021 a 16. 6. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Dopisem ze dne 23. 12. 2021 byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě celého dluhu. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 9. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyně a žalovanou (žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., byť si účastníci nesjednali úroky za poskytnutí úvěru. To samo o sobě nečiní smlouvu o úvěru neplatnou (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3516/2009), avšak žalobkyně úroky nepožadovala; v této části je soud žalobou vázán a nemůže jí překročit. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované úvěr splácet. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč, částku včetně nákladů spojených s úvěrem, tj. poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 840 Kč, měla vrátit do 10. 3. 2021. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem. 10. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku. 11. V případě sjednaného poplatku za upomínku ve výši 19,25 Kč soud akcentoval jeho sjednanou výši ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a k účelu, který má plnit, tedy uhradit v paušální formě náklady žalobkyně vzniklé s upomínáním žalované. V tomto směru soud nepokládá ujednání za nepřiměřené. Žalobkyně prokázala, že odeslala celkem tři e-mailové upomínky, a soud proto žalobě v této části vyhověl a rozhodl dle § 513 o. z. o přiznání nákladů spojených s uplatněním pohledávek v požadované výši 57,75 Kč. 12. Soud rovněž přiznal žalobkyni dle § 2048 o. z. nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 3 840 Kč od 11. 3. 2021 do podání návrhu, tj. do dne 16. 2. 2022, tedy celkem ve výši 1 317,12 Kč, když dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta je přiměřená. 13. Konečně žalobkyně požaduje po žalované placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 026,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 157,12 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.