11 C 135/2021 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se žalobou domáhal vůči žalované určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v obci [obec] a v kat. úz. [část obce], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova bez č. nebo č., garáž, to vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, s odůvodněním, že se stal obdarovaným na základě darovací smlouvy uzavřené dne 14. 1. 2013 mezi ním a jeho sestrou [jméno] [příjmení], kdy předmětem daru byl právě předmětný pozemek, jehož součástí je daná garáž. K obdarování došlo na základě svobodné a jasné vůle jeho sestry, která tak hodlala naplnit dřívější přání rodičů, tedy předat za života pozemek do vlastnictví žalobce, svého bratra. Ohledně darovací smlouvy bylo na katastru nemovitostí zahájeno vkladové řízení, které však zůstalo nedokončené, a to z důvodu formálních překážek, shledaných katastrálním úřadem v popisu nemovitosti v darovací smlouvě, který neodpovídal novelizovaným katastrálním předpisům. K doporučení katastrálního úřadu vzali proto účastníci vkladového řízení, dárkyně a obdarovaný, svůj návrh na vklad práva zpět. Darovací listina však i nadále nepochybně zachycuje vůli dárkyně darovat předmětné nemovitosti, v době podpisu byla dárkyně zcela duševně způsobilá. Zdravotní stav dárkyně se zhoršil v důsledku úrazu, který utrpěla v [anonymizováno] 2013 a který vyvolal nutnost umístění dárkyně do zdravotnického zařízení. Dárkyně, sestra žalobce, zemřela dne 4. 12. 2017 bez pořízení pro případ smrti. Jedinou dědičkou se v dědickém řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] stala vnučka dárkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Během trvání dědického řízení se žalobce obrátil na pověřeného notáře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s výzvou, nechť dědička vstoupivší do práv a povinností zemřelé dárkyně ve vztahu k předmětné darovací smlouvě naplní ujednané povinnosti a nechť je vzniklý právní a faktický stav zohledněn v probíhajícím dědickém řízení. Na to notář žalobci sdělil, že poučil dědičku o závaznosti právního jednání, ta přesto neuznala darovací smlouvu ze dne 14. 1. 2013 za pravou a platnou z důvodu duševní nezpůsobilosti zůstavitelky (tj. dárkyně) k takovému právnímu jednání. Žalobce má však za to, že dárkyně byla v době sepisu smlouvy v [anonymizováno] 2013 zcela při smyslech, dědička navíc svá tvrzení nijak nepodložila. Žalobce proto vyzval dědičku, aby respektovala poučení soudního komisaře, naplnila zákonné povinnosti a jednala tak, aby došlo ke vkladu vlastnického práva žalobce k pozemku do katastru nemovitostí. Tato výzva však byla právním zástupcem dědičky odmítnuta. Právní jednání dědičky – zcizení daných nemovitostí – považuje žalobce za neplatné. Žalobce učinil zjištění, že dědička hodlá sporné nemovitosti zcizit – převést na třetí osobu, a to na žalovanou, když podala návrh na vklad vlastnického práva k předmětnému pozemku, vedený u katastrálního úřadu pod č. řízení [anonymizováno] [číslo] [rok]. Jelikož tomuto postupu nemohl žalobce přivolit, neboť byl přesvědčen, že darovací smlouvou byl řádně obdarován a dědička je tímto projevem vůle vázána, podal dne 4. 11. 2019 u Obvodního soudu pro Prahu 4 návrh na vydání předběžného opatření, v němž by bylo dědičce uloženo nenakládat s předmětnými nemovitostmi. Soud I. stupně však nepravomocně usnesením ze dne 5. 11. 2019, č. [číslo jednací], návrh zamítl. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. 12. 2019, č. [číslo jednací], napadené usnesení soudu I. stupně změnil a předběžné opatření nařídil. Zároveň žalobci uložil podat žalobu na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Ještě předtím však katastrální úřad povolil, resp. provedl dne 29. 11. 2019 vklad vlastnického práva z dědičky na žalovanou, a to i přestože byl informován, že bylo vydáno nepravomocné rozhodnutí o jeho návrhu na vydání předběžného opatření, aby dědička měla povinnost s nemovitostmi nenakládat. Soud uloženou povinnost z usnesení ze dne 9. 12. 2019 splnil dne 22. 1. 2020, když podal žalobu o určení vlastnického práva k Obvodnímu soudu pro Prahu 4, kde jako žalovanou uváděl dědičku [příjmení] [jméno] [příjmení] coby původního vlastníka. V řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] byl však žalobce neúspěšný, neboť soudy dospěly k závěru, že žalovaná měla být osoba zapsaná jako aktuální vlastník v katastru nemovitostí. Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 25. 8. 2020, č. [číslo jednací], žalobu zamítl. Přitom žalobcův návrh na přistoupení dalšího účastníka do řízení, žalované [anonymizováno], zamítl, což potvrdil i odvolací soud. Žalobce proto v souladu s odůvodněním rozhodnutí o původní žalobě podal žalobu proti žalované jako aktuálně v katastru zapsanému vlastníku. 2. Žalobce má přitom za to, že žalovaná nebyla v dobré víře v době probíhajícího vkladového řízení, a to jak s ohledem na komunikaci žalobce s (tehdejším) statutárním ředitelem žalované, tak s ohledem na komunikaci s právním zástupcem žalované. Žalovaná byla nepochybným způsobem informována o skutečnosti, že probíhajícímu převodu nemovitostí se bude žalobce aktivně bránit, neboť jeho přednostní vlastnické právo bylo již v minulosti založeno platným právním jednáním – darovací smlouvou, že žalobce obdržel pozemek již dříve darem od své sestry a že dědička je tímto právním jednáním vázána. Právo z existující platné darovací smlouvy, způsobilé k tomu, aby byl žalobce potvrzen zákonem předepsaným způsobem jako vlastník v žalobě specifikovaných nemovitostí, darovaných mu z rozhodnutí jeho sestry, žalobci nesporně proti zapsanému katastrálnímu vlastníkovi svědčí. 3. K výzvě soudu ohledně naléhavého právního zájmu na daném určení žalobce doplnil, že dovozuje svůj naléhavý právní zájem ze závěrů soudů učiněných v řízení vedeném u zdejšího soudu pro sp. zn. [spisová značka], včetně názorů soudu odvolacího a soudu dovolacího. V aktuálně zahájeném řízení je tedy dána skutečnost svědčící o tom, že ke dni zahájení řízení byla jako vlastník sporných nemovitostí v katastru nemovitostí zapsána žalovaná, žaloba proto splňuje podmínky dané § 80 o.s.ř., tj. nepostrádá preventivní charakter, žalobci tak svědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení. 4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla zamítnout, a to z následujících důvodů. Učinila nesporným, že žalovaná nabyla nemovitosti do vlastnictví od [anonymizováno] [jméno] [příjmení] kupní smlouvou ze dne 16. 10. 2019, na základě níž byl proveden zápis do katastru nemovitostí. Darovací smlouva ze dne 14. 1. 2013 nebyla bezvadnou smlouvou, což vedlo žalobce a dárkyni k tomu, že dne 19. 3. 2013 vzali společně návrh na vklad vlastnického práva podle této darovací smlouvy zpět a vkladové řízení vedené pod č. [anonymizováno] [číslo] [rok] bylo dne 22. 3. 2013 zastaveno. Judikatura ohledně vázanosti dědice vůlí převodce, který zemřel předtím, než na základě jím uzavřené smlouvy o převodu nemovitostí byl proveden vklad, resp. podán návrh na vklad vlastnického práva, vychází z existence bezvadné smlouvy o převodu, tak tomu však v daném případě není. Daná darovací smlouva není způsobilou vkladovou listinou. Tvrdit vázanost dědice vůlí zemřelého převodce ve smlouvě, která je pro svou neurčitost zjevně absolutně neplatná, je zcela neudržitelné, nehledě na značný časový odstup mezi uzavřením darovací smlouvy a úmrtím dárkyně, nic tedy žalobci a dárkyni nebránilo, aby uzavřeli novou, právně bezvadnou smlouvou, v které by se vyvarovali chyb, které jim katastrální úřad v rámci výzvy k doplnění vytkl. Řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] proti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] skončilo zjevně žalobcovým neúspěchem. 5. K tomu žalobce doplnil, že nesouhlasí s tím, že darovací smlouva mezi ním a jeho sestrou nebyla právně bezvadnou, tedy byla pro neurčitost zjevně neplatnou, přičemž odkázal na rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. [anonymizováno] [číslo], který uvedl, že katastrální úřad je povinen provést výklad smlouvy a na základě výkladu lze překlenout i určité formální nedostatky ve smlouvě. U žalobce šlo o shodný případ, formální nedostatek, přičemž z obsahu listiny bylo nepochybné, že sestra žalobce mu daruje předmětný pozemek. Formální nedostatek tak nejenže nenarušuje právně bezvadnou smlouvu, ale ani nemá za následek absolutní neplatnost pro neurčitost, neboť samotný pozemek je označen nepochybným způsobem, parcelním číslem a katastrálním územím. Ani zpětvzetím návrhu na vklad neztratila smlouva mezi žalobcem a jeho sestrou platnost ani účinnost, tolik nenastaly žádoucí účinky – vklad vlastnického práva žalobce. Překážkou přitom byl formalistický přístup příslušného katastrálního úřadu, tedy žalobce byl poprvé„ poškozen“. K dalšímu poškození žalobce pak došlo nemravným postupem dědičky, která, ač poučena soudním komisařem o tom, že vstoupila do práv a povinností zůstavitelky, nepokračovala v plnění vůle dárkyně, k čemuž jí posloužilo nepodložené tvrzení, že v době obdarování nebyla dárkyně způsobilá právně jednat