18 C 131/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 19. 10. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému prostřednictvím prodejce převodem na jeho účet dne 25. 10. 2018 úvěr ve výši 83 998 Kč. Předmětem zajištění tohoto úvěru byl osobní automobil ŠKODA Roomster (5J) - 1.2 TSI Active Magic. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky v 36 měsíčních splátkách v jednotlivé výši 3 602 Kč s tím, že splatnost první splátky byla dohodnuta na den 18. 11. 2018. Vzhledem ke škodě vzniklé na předmětu úvěrového financování, respektive zajištění úvěru, k níž došlo 7. 3. 2021, byl úvěr žalobkyní zesplatněn ke dni 6. 4. 2021. Zesplatněná částka činila 22 634 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho ani na výzvu předžalobní. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Ve věci bylo rozhodnuto dne 18. 8. 2022 bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 19. 10. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky (prokázáno úvěrovou smlouvou, úvěrovými podmínkami). Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému prostřednictvím prodejce převodem na jeho účet dne 25. 10. 2018 úvěr ve výši 83 998 Kč (potvrzením o poskytnutí úvěru, mandátní smlouvou). Žalovaný se v čl. 3 úvěrových podmínek zavázal splatit poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky v 36 měsíčních splátkách v jednotlivé výši 3 602 Kč s tím, že splatnost první splátky byla dohodnuta na den 18. 11. 2018 a výše splátek byla sjednána jako neměnná (formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehledem plateb k úvěrové smlouvě, tabulkou umoření). Úvěr byl sjednán jako účelově vázaný na nákup automobilu ŠKODA Roomster (5J) - 1.2 TSI Active Magic (dále jen„ automobil“), jež žalovaný převzal dne 19. 10. 2018 (předávacím protokolem). V čl. 2 smlouvy o úvěru si účastníci sjednali zajišťovací převod vlastnického práva k automobilu. Na předmětu úvěrového financování došlo dne 7. 3. 2021 k totální škodě. Žalovaný byl na základě plné moci udělené žalobkyní dne 23. 3. 2021 zmocněn k převzetí pojistného plnění z pojistné události (plnou mocí k úvěrové/leasingové smlouvě). Žalovaný následně na základě výzvy k zaplacení částky 22 634 Kč do 6. 4. 2021, jež představuje nesplacenou jistinu včetně úroku, požádal o vystavení splátkového kalendáře na osm měsíců (přehledem plateb, výzvou k doplacení úvěrové smlouvy, výzvou k poskytnutí dozajištění úvěru, žádostí o vystavení splátkového kalendáře). Žalobkyně dne 26. 4. 2021 odstoupila od dohody o zajišťovacím převodu práva, jelikož žalovaný neposkytl vhodné zajištění úvěru ve smyslu čl. 2 odst. 20 smlouvy o úvěru (odstoupením od dohody o zajišťovacím převodu práva, dodejkou k odstoupení). Žalovaný neuhradil ničeho, a to ani na výzvu předžalobní (prokázáno předžalobní výzvou, pokladním dokladem o odeslání). [příjmení] v řízení netvrdil ani neprokázal. 6. Na základě závěru o skutkovém stavu soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení věci: 7. V daném případě jde o dvoustranný právní vztah mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným založený úvěrovou smlouvou dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky ve smyslu § 1751 o. z., a rovněž smlouva o zajišťovacím převodu práva k předmětu financování – osobnímu automobilu dle § 2040 o. z. Závazek z úvěrové smlouvy vzniklý, tedy povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky, nebyl žalovaným řádně a včas splněn, čímž se po uplynutí lhůty splatnosti (6. 4. 2021) dostal dnem 7. 4. 2021 do prodlení, a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Lhůty k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 358 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 906 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 634 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.