21 C 347/2021-45 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 26. 5. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 21. 1. 2020 do 11. 5. 2020 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na 12. 1. 2022 se bez omluvy nedostavil, ač mu byla žaloba spolu s předvoláním k jednání a s poučením o následcích nedostavení se doručena dne 11. 11. 2021. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Po provedeném dokazování následujícími důkazy: výzva k úhradě příspěvku ze dne 16. 7. 2020 včetně záznamu obrazovky z webu České pošty, upomínka o úhradu nedoplatku ze dne 22. 10. 2020, II. upomínka ze dne 3. 12. 2020 včetně doručenky, předžalobní upomínka ze dne 8. 2. 2021 včetně podacího archu a záznamu obrazovky z webu České pošty, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl vlastníkem vozidla [registrační značka] (objem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) v době od 21. 1. 2020 do 11. 5. 2020, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván a o zaplacení upomínán a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy ani později. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný neměl v době od 21. 1. 2020 do 11. 5. 2020 (celkem 112 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti svého vozidla [registrační značka] dle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jako„ ZPO“). Žalobkyně měla proto nárok na zaplacení příspěvku vůči žalovanému podle § 4 odst. 1 ZPO. Výše příspěvku 65 Kč za den byla určena dle § 4 odst. 4 ZPO ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Mimo příspěvku měla žalobkyně nárok též na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 ZPO ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně doručila žalovanému výzvu ve smyslu § 4 odst. 6 ZPO. Splatnost příspěvku tak nastala po 30 dnech od doručení této výzvy, tedy dne 29. 9. 2020. Jelikož však žalovaný ničeho neuhradil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Soud přiznal žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výši stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v závislosti na datech splatnosti shora uvedených. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 580 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. O povinnosti žalované k úhradě nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.