25 C 7/2021-82 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobci se domáhají určení, že jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra]. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo]. Žalobci kupní smlouvou ze dne [datum] koupili pozemek parc. [číslo] v roce [rok] postavili rodinný dům na pozemku [číslo], který vznikl oddělením z pozemku parc. [číslo] opravili a vyměnili část poškozeného stávajícího plotu. Žalovaný v dubnu [rok] jim sdělil, že oplocení se nachází na jeho pozemku parc. [číslo]. Žalobci si nechali zpracovat geometrický plán, a z něho vyplývá, že výměra drženého sousedního pozemku činí [výměra] [obec] pozemku nebyly nikdy nikým zpochybňovány, a ani když byl žalovaný účastníkem stavebního řízení v roce [rok] při budování městské kanalizace a kanalizační přípojky a vodovodní přípojky. Žalobci oplocenou část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] nepřetržitě užívají v přesvědčení, že předmětný pozemek patří do jejich SJM. Při započtení dobré víry jejich právní předchůdkyně, že užívá pozemek jako vlastní, nabyli žalobci vlastnické právo k pozemku vydržením ke dni [datum]. Vydržecí dobu od [datum] do [datum] žalobci splnili. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítal, že na předmětném pozemku je místní komunikace III třídy, je svým charakterem veřejným prostranstvím, proto předmětný pozemek nelze mít v držbě a vlastnické právo k němu nelze nabýt vydržením. Žalobci nemohli být objektivně v dobré víře, že jsou vlastníky předmětného pozemku, neboť s ohledem na to, že porušili své právní povinnosti ohledně stavby nového oplocení, je zřejmé, že nezachovali potřebnou míru náležité opatrnosti a tyto skutečnosti v nich musely vyvolat důvodné pochybnosti o tom, že jsou vlastníky předmětného pozemku. Absence dobré víry žalobců brání vydržení vlastnického práva k pozemku. 3. Vedlejší účastník na straně žalovaného [název vedlejší účastnice], do jejíž správy je svěřen předmětný pozemek, se ztotožnil s vyjádřením žalovaného a navrhl zamítnutí žaloby. 4. V řízení soud zjistil skutkový stav. Žalobci koupili pozemek parc. [číslo] od své předchůdkyně [jméno] [příjmení] kupní smlouvou ze dne [datum], ve smlouvě je velikost předmětu koupě (pozemku parc. [číslo]) stanovena ve výměře [výměra]. Jedná se o pozemek s rovinatým reliéfem a pravidelným tvarem. Pozemek o výměře [výměra] byl vydán právní předchůdkyni žalobců povinnou osobou [anonymizováno 5 slov] na základě dohody o vydání ze dne [datum], přílohou dohody byl geometrický plán [číslo] záznam podrobného měření změn z roku [rok]. Dle tohoto geometrického plánu byla hranice mezi pozemky parc. [číslo] vyznačena trubkami. Na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] se nachází místní komunikace [anonymizováno] třídy [anonymizována dvě slova] včetně komunikační zeleně (dle rozhodnutí tehdejšího [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo] [spisová značka]). Z informace o charakteru komunikace situované na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] ze dne [datum] vyplývá, že majetková správa na zmíněné komunikace je svěřena [anonymizována dvě slova] [obec] – [část obce] (vedlejší účastník na straně žalovaného). Právní předchůdkyně [jméno] [příjmení] svým přípisem ze dne [datum] oznamovala opravu a výměnu plotu na pozemku parc. [číslo] který měl být vybudován z pletiva o výšce [anonymizováno] cm. Přílohou tohoto oznámení pak byl další geometrický plán, ze kterého vyplývá, že právní předchůdkyně ohlašovala stavbu plotu na katastrální hranici mezi pozemky parc. [číslo] (ohlášení stavby ze dne [datum] včetně příloh, sdělení stavebního odboru ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo] [spisová značka]). Žalobci vybudovali mezi roky [rok] a [rok] nové oplocení, které je tvořeno neprůhlednými kovovými deskami z vlnitého plechu, svůj záměr na příslušných úřadech neoznámili, záměr byl proveden bez vědomí příslušného stavebního úřadu, o změně provedení oplocení neexistuje žádný záznam. V současné době je vedeno odborem výstavby [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] řízení o odstranění stavby uličního oplocení pozemku parc. [číslo]. Toto řízení je nyní přerušeno, neboť žalobci podali žádost o dodatečné povolení stavby tohoto oplocení. Toto řízení pak bylo taktéž přerušeno, a to z důvodu podání této žaloby na určení vlastnického práva (oznámení o zahájení řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno], usnesení o přerušení řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno], usnesení o přerušení řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno]). Z geometrického plánu [číslo] [rok] ze dne [datum], který byl zpracován v souvislosti s výstavbou rodinného domu (nyní pozemek parc. [číslo]), a který byl také přílohou kolaudačního rozhodnutí stavby rodinného domu na pozemku parc. [číslo] vyplývá, že katastrální hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] nenavazuje ani netvoří jednu souvislou linii s hranicí mezi pozemky parc. [číslo] pozemkem parc. [číslo]. V tomto geometrickém plánu je uvedena výměra pozemku [výměra] (geometrický plán [číslo] [rok], kolaudační rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]). 5. Vlastníkem místní komunikace [anonymizováno] třídy [anonymizována dvě slova] je žalovaný. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je vlastníkem místních komunikací obec, na jejímž území se místní komunikace nachází. 6. Žalovaný namítal, že ze strany žalobců při výměně drátěného plotu pláty z vlnitého plechu muselo být manipulováno s kovovými trubkami, a tedy i s hranicí předmětného pozemku. Rovněž pak byla v plotu vybudována železná branka, tj. nový vstup na pozemek, který zde dříve nebyl, a podle názoru žalovaného při výstavbě této branky muselo nutně být také manipulováno s kovovými trubkami. Dále žalovaný zmínil, že v místech katastrální hranice mezi pozemky parc. [číslo] je umístěný původní betonový sloupek. Mezi tímto a vedlejším betonovým sloupkem je menší rozestup, než mezi ostatními betonovými sloupky, které jsou umístěny v rámci linie západního oplocení v pravidelných větších rozestupech. Z tohoto důvodu se žalovaný domnívá, že předmětný betonový sloupek je rohový sloupek původního oplocení, kdy nové oplocení nerespektuje takto vytyčené původní hranice. Z fotografií je vidět, že roh oplocení je tvořen kovovou trubkou umístěnou asi 50 cm vlevo od betonového sloupku. 7. Žalobci na tuto námitku žalovaného reagovali tak, že kovové trubky a betonové sloupky jsou původní, jsou stále na tom místě, jak byly, kdy byl pozemek vydán původní vlastnici povinnou osobou. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že pozemek žalobců (původní vlastnice [jméno] [příjmení]) byl oplocen drátěným plotem, ze západní strany areálu byly betonové sloupky. Soud poučil žalovaného, že není prokázáno jeho tvrzení, že první betonový sloupek je rohový, a že roh, který je tvořen kovovou trubkou, není původní (resp., že roh je vytvořen manipulací s kovovými trubkami, na kterých je umístěno původní drátěné oplocení, nyní kovové oplocení), jiný důkaz k prokázání svého tvrzení žalovaný nenavrhl. 8. Ze shora uvedeného soud uzavřel, že nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že s kovovými trubkami, které tvoří hranici pozemků, bylo manipulováno ze strany žalobců, kteří v roce [rok], [rok] opravili drátěný plot tak, že místo drátěného plotu použili kovové desky z vlnitého plechu, případně ze strany jejích právní předchůdkyně, když v roce [rok] opravila drátěný plot. Původní kovové trubky se stále nacházejí na místě, je to patrné z fotodokumentace. Žalobci tvrdili, že s kovovými trubkami a betonovými sloupky nebylo manipulováno, zůstávají stále na stejném místě, na nich byl umístěn drátěný plot, který následně žalobci vyměnili za plot plechový. Z provedených důkazů nebylo možno dovodit závěr, že žalobci při stavbě plotu manipulovali kovovými trubkami nebo betonovými sloupky. 9. V souladu s ust. § 3028 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého se řídí právní poměry týkající se věcných práv tímto zákonem; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů, aplikoval soud právní předpisy účinné do 31. 12. 2013, neboť předmětem sporu je vznik (a následné trvání) vlastnického práva k předmětnému pozemku. Důvodem aplikace obč. zák. byla skutečnost, že právě za jeho účinnosti mělo dojít k vydržení. 10. Podle ust. § 130 odst. 1 obč. zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Podle ust. § 134 obč. zák., oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Podle ust. § 134 odst. 3 obč. zák., do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. 11. K otázce posuzování dobré víry držitele se i opakovaně vyjádřil Ústavní s