27 C 111/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 4

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu uzavřené Dohody o poskytnutí slevy [anonymizována dvě slova] [číslo] na dobu 24 měsíců, na jejímž základě měla být žalované poskytnuta částka 11 000 Kč jako dotace, a to výhradně na nákup koncového telekomunikačního zařízení s povinností ji čerpat do 60 dnů ode dne podpisu Dohody. Žalovaná se dále zavázala po dobu platnosti Dohody odebrat takové množství zlevněných položek, aby měsíční součet zaplacených peněžních prostředků za zlevněné položky činil minimálně 2 300 Kč bez DPH. V případě porušení těchto smluvních ujednání pak nárok na dotaci zaniká a účastník je povinen ji vrátit. Dohoda byla uzavřena dne 9. 12. 2020, žalovaná si objednané zboží vyzvedla bez úhrady, kterou neprovedla ani dodatečně ve stanovené lhůtě, čímž porušila podmínky Dohody. Žalobkyně za odebrané zboží vystavila dne 7. 1. 2021 fakturu [číslo] na částku 10 999 Kč, fakturu [číslo] v částce 10 443 Kč, fakturu [číslo] v částce 54 995 Kč. K úhradě dlužné celkové částky 76 437 Kč žalovanou vyzvala dne 28. 1. 2021 upomínkou, dále dne 8. 3. 2021 upozorněním a dne 6. 5. 2021 výzvou k úhradě – předžalobní upomínkou, avšak žalovaná částka žalovanou uhrazena nebyla. Žalovaná byla usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 11. 2021 vyzvána, aby se ve lhůtě 30 dnů písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s výzvou. Zároveň soud žalovanou v uvedeném usnesení poučil o následcích nesplnění této výzvy, která byla žalované doručena dne 26. 11. 2021. Aby nedošlo k fikci uznání nároku, žalovaná byla povinna uvést ve stanovené 30 denní lhůtě, alespoň taková tvrzení o rozhodujících skutečnostech, z nichž by vyplýval základ jeho obrany proti žalobě, tedy uvést alespoň takové skutečnosti, které, byly-li by prokázány, mohly by vést k tomu, že by žalovaný mohl mít ve sporu alespoň částečný úspěch. Ani v tomto základním rozsahu však žalovaná svoji obranu ve 30 denní lhůtě neuvedla, žádné důkazy neoznačila, žádné doklady nedoložila, ve věci se vůbec nevyjádřila. Nemohla-li žalovaná z vážných důvodů podat vyjádření ve 30 denní lhůtě, zákon ukládá, aby to ještě před uplynutím 30 denní lhůty soudu sdělila. Byla povinna uvést důvod, který jí v tom brání, a tento prokázat. Případně by se muselo jednat o tak závažný důvod, který by žalované bránil, ve stanovené lhůtě, alespoň soudu sdělit, proč se nemůže ve 30 denní lhůtě vyjádřit. Žalovaná však ve lhůtě 30 dnů soudu nesdělila žádné takové skutečnosti. V daném případě tedy došlo k fikci uznání uplatněného nároku ve smyslu ust. § 114b odst. 5 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že v předmětném sporu jsou splněny předpoklady pro postup podle § 153a o.s.ř., neboť nejde o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.), rozhodl soud o nároku rozsudkem pro uznání tak, jak je uvedeno ve výroku, aniž by ve věci nařizoval jednání (viz ustanovení § 153a odst. 4 o.s.ř.). V případě jako je tento, je soud povinen rozsudek pro uznání vydat. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 3 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 058 Kč, představující zaplacený soudní poplatek.